Hlavní obsah

Reforma důchodů by podle Nečase mohla začít v roce 2012

Důchodová reforma by v ČR mohla začít v roce 2012, řekl novinářům po setkání se členy takzvané Bezděkovy komise lídr ODS a pravděpodobný budoucí premiér Petr Nečas. O reformě důchodů chce jednat i se sociální demokracií. Výsledná podoba reformy podle něj bude záviset právě na politických jednáních, a proto zřejmě nebude přesně odpovídat ani jednomu ze dvou návrhů, které ve středu zveřejnila odborná komise vedená Vladimírem Bezděkem.

Foto: Milan Malíček, Právo

Lídr ODS Petr Nečas

Článek

Na konkrétní dohodnuté podobě reformy bude podle Nečase záviset i možné sbližování sazeb daně z přidané hodnoty. Obecně lze podle něj říci, že podobný krok podporuje i nynější ministr financí Eduard Janota. "To je věc, která je hodná diskuse," poznamenal Nečas. Připomněl, že v roce 2004 za vlády ČSSD bylo mnoho komodit přesunuto ze snížené pětiprocentní sazby DPH do sazby 19 procent, což tehdy znamenalo zvýšení odvodů z DPH o 40 miliard korun. "To bylo masivnější zvýšení, než jak navrhuje v jednom scénáři Bezděkova komise," podotkl místopředseda ODS.

Komisí předložené návrhy podle něj musí ještě dál rozpracovávat ministerstva financí a také práce a sociálních věcí. Návrh Bezděkovy komise podle Nečase představuje "velice dobrý výchozí materiál".

Pro Nečase jsou totiž přijatelné obě navržené varianty. "Já, když si mapuji politickou scénu, tak je jasné, že o podporu budeme muset usilovat. Určitě budeme vyjednávat nejen na bázi tří stran, které teď jednají o vytvoření vládní koalice. Ale budeme chtít velice intenzivně tuto věc diskutovat i s ČSSD," zdůraznil lídr ODS. Výsledná verze důchodové reformy proto podle něj nebude doslovným "přepisem" jedné ze dvou variant Bezděkovy komise.

Se členy Bezděkovy komise hodlá Nečas spolupracovat i nadále.

Expertní komise v obou verzích navrhuje snižování pojistného z 28 procent hrubé mzdy na 23 procent. Propad příjmů by kryla jednotná sazba DPH ve výši 19 procent, což by se dotklo cen většiny potravin a služeb. V první variantě by člověk musel odvádět z 23 procent tři procentní body na individuální penzijní účet. Ve druhé variantě by všech 23 procent odváděl do státního pilíře, ze svého by si ovšem mohl další tři procenta spořit na individuálním penzijním účtu. Pokud by tak učinil, stát by mu přispěl stejnou částkou. Individuální penzijní účty by v obou variantách investičně spravovaly nestátní penzijní fondy.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám