Výpočet procentní výměry důchodu je podle ÚS protiústavní, protože staví solidaritu nad zásluhovost a v kombinaci s ostatními parametry důchodového systému negarantuje dostatečně právo na přiměřené hmotné zabezpečení. "Vede k neakceptovatelné nerovnosti mezi různými skupinami důchodových pojištěnců," uvedl generální sekretář soudu Tomáš Langášek.

Důchodová revoluce: Podle ODS je verdikt spravedlivý, ČSSD má obavy

Dosud v důchodovém systému podle Ústavního soudu převažovaly sociální a ekonomické pohledy, nyní je nutné zohlednit i ústavní právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při invaliditě a právo na rovnost. Podle Langáška se nález může v důsledku projevit v penzích až 95 procent lidí. Zatím však nelze přejímat konkrétní dopady.

"Ústavní soud nemůže důchodový systém konstruovat a rýsovat sám. Záleží na tom, jak vláda nebo parlament připraví změnu důchodového systému, aby po 30. září 2011 nezela v zákoně o důchodovém pojištění díra," uvedl Langášek. Zákonodárci také musejí určit, jak se změny projeví na již vyměřených důchodech.

Důchody se v Česku skládají ze dvou složek, a to z pevně stanovené základní výměry a procentní výměry, která závisí na příjmech člověka v rozhodném období pro výpočet důchodu. Ústavní soud řeší druhou z těchto složek.

Podstatou problému je to, že pokud má člověk v produktivním věku vysoké příjmy, tak při výpočtu důchodu dochází k takzvaným redukcím. Do určité hranice se osobní vyměřovací základ, tedy průměrný měsíční příjem člověka v rozhodném období, započítává do důchodu v plné výši, po překročení hranice se výrazně krátí.

Konkrétní dopady na systém sociálního pojištění zatím nelze odhadnout, jak uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). "Experti MPSV musí nejprve zanalyzovat úplně znění dnešního nálezu Ústavního soudu. Na základě této analýzy bude moci MPSV navrhnout další postup a vyčíslit případné finanční dopady," vysvětlila mluvčí úřadu Štěpánka Filipová.

Invalida napadl u soudu výši penze

Krajský soud se původně zabýval konkrétním případem muže, jemuž Česká správa sociálního zabezpečení vyměřila od 1. února 2006 plný invalidní důchod 13 346 korun. Úředníci předtím zjistili, že invalida v letech 1986 až 2005 vydělával průměrně 68 635 korun. Invalida napadl výši důchodu žalobou. Poukázal na to, že celková výše důchodu činí pouze 19 procent z jeho příjmu, což nepovažuje za přiměřené hmotné zabezpečení.

Své tvrzení doložil zprávami ministerstva práce a sociálních věcí, podle nichž v roce 2004 průměrná výše důchodu v Česku činila 44 procent hrubého průměrného příjmu. Penzista se proto cítil v nerovném postavení oproti ostatním příjemcům důchodu. Ostravský soud řízení přerušil a předložil problém Ústavnímu soudu.