Výdaje za bydlení tak vystřídaly v čele rodinných rozpočtů náklady vynaložené na nákup potravin, které tvořily největší položku rodinných rozpočtů až do konce roku 2008.

V loňském roce zvyšovala výdaje za bydlení především cena elektrické energie, tepla a teplé vody, vodného a stočného i zvyšování nájemného z bytů. Například tzv. čisté nájemné u bytů s regulovaným nájemným se podle MPSV zvýšilo za tři čtvrtletí minulého roku o 27,5 procenta.

Na třetí příčce se ocitly výdaje na rekreaci a kulturu, které činily 10,0 procenta vynaložených peněz. Znamená to, že v době, kdy krize nutila občany šetřit, řada domácností přesto vydala svoje prostředky na dovolenou. I když, jak upozornil ČSÚ, to bylo méně než v předchozích letech.

Za dopravu domácnosti zaplatily 9,9 procenta svých výdajů.

Čisté peněžní příjmy činily u domácností v průměru 12 182 korun a čistá peněžní vydání v průměru 10 940 korun na osobu za měsíc. Výběry úspor domácností v průměru převyšovaly vklady o 824 korun, uvádí ČSÚ.

Průměr neznamená každý

Jedná se o průměrné údaje, upozorňují analytici, což znamená, že řada rodin může platit například za bydlení větší část ze svých spotřebních výdajů. Podle údajů ČSÚ například náklady na bydlení v domácnostech důchodců byly i v průměru vyšší – představovaly téměř třetinu ze spotřebních výdajů, potraviny pak čtvrtinu výdajů.

Ve struktuře výdajů se projevil i vliv krize. „Dopad krize je patrný při pohledu na jednotlivé skupiny obyvatelstva. Výdaje výrazně poklesly u rodin s dětmi a minimálními příjmy a také u samostatně činných a nezaměstnaných. Naopak stále zaměstnaných se krize z pohledu jejich reálných výdajů výrazněji nedotkla,“ řekl ČTK analytik Komerční banky Jiří Škop.

Zvyšování životních nákladů a posilování výdajů, které jsou tzv. nezbytné, tedy že se musí v každém případě uhradit (nájemné, doprava do zaměstnání), přispělo k tomu, že české rodiny si začaly obezřetněji půjčovat. Intenzita půjček se zmírnila, uvádí ve své zprávě MPSV. Stejně tak se zmírnila i intenzita spoření.

Přestože celkový objem úspor se v období 1.–3. čtvrtletí loňského roku v meziročním srovnání zvýšil o 118,9 miliardy, jeho meziroční přírůstek byl ve stejném období roku 2008 o 12,3 miliardy vyšší.