Hlavní obsah

HDP se dá měřit i z vesmíru, tvrdí vědci

Novinky, pst

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Hrubý domácí produkt (HDP) je jedním nejzákladnějších údajů, který vypovídá o hospodářské síle jednotlivých států světa. K získání tohoto čísla používají země různou metodiku, některé se ani nenamáhají něco takového zjišťovat. A některé vlády prostě jen lžou. Nyní však skupina amerických vědců přišla s jinou metodou - zjišťování HDP s pomocí nočních satelitních snímků.

Článek

Do noci totiž září světla měst. Čím více světla, tím je země rozvinutější a její hospodářství silnější a výkonnější. Autoři studie J. Vernon Henderson, Adam Storeygard, a David N. Weil uvádějí. Podle nich při současném sběru dat běžnými metodamui jsou v údaje z chudých zatíženy až 40procentní chybou. Jde například o země jako Irák, Barma, Somálsko nebo Libérie.

Údaje o HDP by se tak daly zpřesnit s pomocí satelitních snímků. USA provádí navíc snímkování země již delší dobu, a vědci tak mohou srovnávat změny za delší období - třeba za posledních 10 let. „Spotřeba téměř jakéhokoli zboží vyžaduje světlo,“ upozorňují autoři ve své studii a dodávají: „S tím jak rostou příjmy, roste i využívání umělého osvícení na hlavu, ať již jde o aktivity spojené se spotřebou, nebo produkcí a investováním.“

Kongo si ubírá, Barma přidává

První analýzy ukázaly zajímavé výsledky. Například Demokratická republika Kongo oficiálně odhaduje letos pokles HDP o 2,6 procenta, ale vědci tvrdí, že konžské HDP naopak roste o 2,4 procenta. Naopak Barma ovládaná vojenskou juntou se chlubí, že dosahuje růstu 8,6 procenta, vědci se s pomocí světelné analýzy však tvrdí, že je to jen 3,4 procenta. A lze jen spekulovat, zda je to vina metodiky, nedokonalé státní správy, nebo se jedna země snaží získat více ze zahraniční pomoci a druhá naopak přilákat investory s vidinou zisku.

Autoři se také zaměřili na vztah mezi lokální zemědělskou produkcí a zvyšováním ekonomické úrovně měst. Vědci analyzovali situaci 541 měst v 18 afrických zemích a brali v úvahu i srážkové úhrny a rozdílné klimatické vlivy, které mohly způsobovat „šoky v produkci“.

Podobně jako v prvním případě mají způsoby získávání dat a jejich analýzy zpřesnit odhady hospodářského vývoje v jednotlivých zemích.

Reklama

Výběr článků

Načítám