Článek
Posílalo jim ročně přes miliardu na platy a další požitky duchovních, na údržbu jejich vlastního majetku i kulturních památek, ale zpětnou vazbu, co se s poskytnutými penězi stalo, nemělo.
Právo to zjistilo ve zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu, kterou má v pondělí projednat vláda.
Z cizího krev neteče?
Ačkoli podle zákona má povinnost použití peněz ze státního rozpočtu na církevní účely ministerstvo kontrolovat, nedělalo to, zjistil NKÚ při revizi, při níž si posvítil na užití státních dotací církvím během let 2006 a 2007.
Nešlo přitom o malé peníze. Státní dotace církvím v roce 2006 činily 1,11 miliardy korun a o rok později to bylo 1,28 miliardy.
Počet duchovních se pohyboval v 16 registrovaných církvích v těchto dvou letech mezi 4284 a 4389, přičemž téměř dvě třetiny připadaly na římskokatolickou církev.
Chybějící dohled ministerstva umožnil některým církvím se chovat stylem z cizího krev neteče. Přestože MK ve svém stanovisku ke kontrole tvrdí, že prověrka nezjistila „případ neoprávněného použití prostředků státního rozpočtu ani jiné pochybení závažného charakteru“, NKÚ na konkrétní nedostatky poukázalo.
Duchovní mohli brát jiné platy
Tak například biskupství brněnské a českobudějovické nedoložila při kontrole u některých duchovních jejich vzdělání či roky praxe, které jsou rozhodující při jejich zařazování do platové třídy. To mohlo znamenat, že duchovní brali jiné platy, než by jim náležely.
Církve navíc vyplácely některým duchovním neoprávněně tzv. hodnostní přídavek, který mají dostávat jen ti, kdo mají své podřízené, vedou farní rady, metodicky řídí katechety či skupiny laiků.
Naopak, v dalších případech kontrola odhalila, že jiné církve tyto přídavky těm, kdo na ně měli nárok, nevyplácela. Tato pochybení odhalili kontroloři u Církve čs. husitské, Jednoty bratrské a u Starokatolické církve.
Z peněz určených na platy duchovních např. biskupství litoměřické platilo uklízečky, vrátné, zahradníka a údržbáře, husitská církev je použila také pro vrátného a údržbáře.
Církve prý dostaly zlomek požadavků
MK nejen že církve nekontrolovalo, ale poskytovalo jim dotace, aniž by si od nich vyžádalo jejich rozpočty, tedy podklady nutné k určení jejich výše.
Ministerstvo připouští, že kontroly samo nedělalo, ale brání se tím, že podklady nevyžadovalo, protože byly vlastně zbytečné. Stát prý stejně církvím a náboženským společnostem dával méně, než na svou činnost skutečně potřebovaly. Dával jim prý jen minimální výši prostředků a ani nepřihlížel k inflaci.
„V roce 2007 například na platy a pojistné administrativy, věcné náklady a údržbu církevního majetku požadovalo Arcibiskupství olomoucké 325 245 000 Kč, ze státního rozpočtu bylo poskytnuto 10 554 000 Kč, Církev československá husitská na tytéž účely požadovala 594 226 000 Kč, ze státního rozpočtu jí bylo poskytnuto 8 527 000 Kč,“ uvádí MK ve svém stanovisku ke zjištěním kontroly.
Na obnovu památek ve vlastnictví církví vydal státní rozpočet v roce 150 miliónů korun, o rok později 152 miliónů. Další památky vlastní stát či soukromí vlastníci, na něž stát ale poskytuje prostředky z jiné kapsy.
NKÚ ve svém nálezu uvedl, že některé chyby ve financování církví plynou i ze zastaralosti zákona, kterým se tato agenda řídí. Pochází totiž z roku 1949. Ministerstvo připomnělo, že to měl změnit zákon, který již loni schválila Topolánkova vláda, ale parlament ho neprojednal.