"Navrhujeme Poslanecké sněmovně odložení účinnosti zákoníku práce, a také zákona o nemocenském pojištění," řekl novinářům po středečním jednání vlády Topolánek. Podle něj obsahuje zákoník práce nedostatky v takovém rozsahu, "že by jím byly ohroženy celé skupiny obyvatel".

Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas poté řekl Právu, že analýza ministerstva práce ukázala, že ve čtyřech ustanoveních může být zákoník práce v rozporu s Ústavou. "To přece není žádná legrace," uvedl ministr.

Podle Nečase je zákoník i v konfliktu s některými jinými zákony, nebo naopak předpokládá účinnost zákonů, které nakonec nebyly přijaty - například antidiskriminačního zákona. "Ukázalo se, že zavedení zákoníku práce by si vyžádalo náklady ze státního rozpočtu ve výši minimálně 2,5 mld. korun. Znamená to, že tato norma je v podstatě problematičtější, než se na první pohled zdálo," míní Nečas.

Také zákon o nemocenském pojištění má podle Nečase velmi výrazné rozpočtové dopady. "Systém nemocenské, jak byl vytvořen tímto zákonem, generuje rok od roku čtyřmiliardový deficit v systému sociálního pojištění, zatímco odklad platnosti tohoto zákona by vytvořil sedmimiliardový přebytek. A všichni víme, v jak obtížné situaci se nachází veřejné finance, jak dramaticky rostou jejich deficity. A to je také jeden z motivů, proč chceme připravit tento odklad o rok, který by umožnil největší problémy z návrhu zákona odstranit," dodal ministr.

Podle Nečase by tedy roční odklad obou norem mohl být využit k odstranění nejvýznamnějších nedostatků. "Nám se nejedná o nic jiného než o odklad, který by vytvořil prostor pro některé změny a nápravu chyb, které se tam zcela evidentně staly, a které už dnes uznává i MPSV," zdůraznil Nečas.

Nadějí pro odbory jsou poslanci

"Je to výrazný krok k porušení sociálního smíru. Odložení účinnosti zákoníku práce by výrazně ohrozilo budoucí postavení zaměstnanců v ČR," prohlásil před novináři šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch.

Ten je přesvědčen, že se za rozhodnutím vlády skrývá tlak podnikatelské lobby. "Návrhy podnikatelů, které si osvojovali poslanci zejména z řad ODS, by jistě vstoupily (opět) ve hru a zásadně by pracovní právo v budoucím období v naší zemi změnily," uvedl Štěch.

Podle něj by se opět objevily návrhy na zavedení výpovědi bez udání důvodu, zkrácení výpovědních lhůt a na zrušení minimální mzdy.

"Jsme nuceni obrátit se na politické strany v Poslanecké sněmovně s výzvou, aby odložení účinnosti, ani jiné další změny v zákoníku práce nepřipustily. Je pro nás naděje, že vládní návrh v Poslanecké sněmovně neprojde," dodal Štěch.

Podnikatelé naopak odložení normy vítají. "Rozhodně takový postup doporučuji a uvítal bych, kdyby byl skutečně naplněn," řekl prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek.