Článek
Jde o unikát nejen v ČR, ale i v evropském měřítku. Podle hejtmana jihočeského kraje Jana Zahradníka lze "podobné nálezy spočítat v jednotkách." Kraj vyplatí poctivým nálezcům odměnu 10 procent z hodnoty hřiven.
"Jde o nález bronzových žeber (surovina k výrobě šperků, zbraní atd.), druhý největší, který byl dokumentován. Byl v kamenné skříňce, kterou asi také vystavíme. Souvisí s vltavskou komunikací, kudy tehdy (v době bronzové) jezdili obchodníci. Mohlo to mít i funkci předmincovního platidla," řekl Novinkám archeolog Ondřej Chvojka.
Muži poklad našli v srpnu, archeologové však se zveřejněním čekali do doby, než bude nález řádně zdokumentován. "Šli jsme s kolegou na kameny do základů k přístavbě. Hledali jsme zejména kolem potoka. Najednou můj známý na mě volal, že něco našel."
"Zpočátku jsme přesně netušili, o co se jedná. Až na internetu jsme zjistili, že může jít o věci z doby bronzové. Okamžitě jsme kontaktovali archeologické oddělení Jihočeského muzea," popisoval pro Právo okolnosti nálezu Jiří Hálek z Českého Krumlova. Vystudoval střední průmyslovou školu keramickou a brigádně pomáhal při archeologických pracích. Věděl tak, jak se má při podobných nálezech chovat.
Místo vyfotografoval, zdokumentoval a teprve potom kontaktoval archeology. Ti se nestačili divit. "S podobným nálezem se setkáme tak jednou za sto let," přiznal archeolog Jihočeského muzea Ondřej Chvojka. Zdůraznil, že objev je zcela mimořádný i proto, že jde o druhý největší dochovaný soubor žeber na českém území.
"Mimořádné jsou i okolnosti nálezu. Téměř žádný obdobný objev nemohli archeologové tak dobře zdokumentovat jako my," uvedl Chvojka. Na základě těchto skutečností se mohou pracovníci muzea pouštět do interpretací, proč se žebra do země dostala. Chvojka se domnívá, že vzhledem k místu nálezu, kde jsou na první pohled okamžitě patrné dva velké kameny, které mohly sloužit jako orientační body, se chtěl majitel k ukrytému pokladu ještě vrátit.
"Každopádně dnes i před třemi a půl tisíci lety platilo, že mít u sebe velký majetek bylo vždy rizikové. Současní lidé peníze ukládají do bank, lidé ve starší době bronzové majetek ukrývali. Třeba i do země. To je jedna z možností výkladu," vysvětlil archeolog. On sám se však přiklání ke druhé interpretaci, která hovoří o tom, že majitel chtěl žebra narychlo ukrýt, protože se cítil v nebezpečí.
"Našel místo s orientačními body, vyhloubil díru, vyskládal ji kameny, čímž si vyrobil skříňku a žebra do ní vysypal. Ta totiž nebyla uvnitř úhledně vyskládaná, ale rozházená a spousta z nich byla polámaná," nastínil Chvojka. Nález žeber podle něj také potvrzuje existenci obchodní stezky v době asi 1500 až 1600 let před Kristem, která vedla podél Vltavy a spojovala Alpy s centrálními Čechami. V současné době je unikátní objev v Jihočeském muzeu, kde probíhá jeho konzervace.