Jaro začalo 21. března naposledy v roce 2011 a k tomuto jevu zase nedojde minimálně dalších osmdesát let. V den jarní rovnodennosti je den stejně dlouhý jako noc, tedy přibližně dvanáct hodin, a to všude na světě. Děje se tak proto, že Slunce se nachází přesně nad světovým rovníkem, na který dopadají kolmo jeho paprsky. V našich zeměpisných šířkách se den prodlužuje a noc zkracuje, na jižní polokouli je to opačně – v březnu tam začíná podzim.

K pozici Slunce nad rovníkem dochází každý rok o téměř šest hodin později než v tom předchozím. Naopak v přestupném roce k ní dojde o víc než osmnáct hodin dřív. Kalendářní rok totiž trvá buď 365, nebo 366 dní, ovšem Země oběhne kolem Slunce za 365 dní, 5 hodin a 49 minut. Jarní rovnodennost se tedy každoročně opozdí o přebývajících 5 hodin a 49 minut. V roce 2048 se dokonce začátek jara posune už na 19. březen.

Stín v přímce

Na rozdíl od letního a zimního slunovratu, kdy se délka dne mění velmi pomalu, je možné určit rovnodennost s velkou přesností. Stín libovolného bodu se během dne pohybuje po přímce. Stačí tedy zaznamenat tři polohy stínu jednoho stejného bodu. Pokud leží v přímce, je právě rovnodennost.

V některých kulturách dříve jarní rovnodennost znamenala začátek roku. Je na ní také závislé proměnné datum Velikonoc. Ty nastávají po prvním jarním úplňku. Letos jsou tak Velikonoce poměrně brzy, první jarní úplněk bude už ve středu 23. března.

První jarní den neznamená automaticky změnu času – o hodinu dopředu si lidé přetáčejí hodiny až o několik dní později, v roce 2016 to bude v neděli 27. března.