Lidovci podporují návrh opoziční TOP 09, aby zákon o střetu zájmů, který má zakázat vlastníkům firem být ve vládě, začal platit jeho vyhlášením, tedy před koncem volebního období. Je něco, co by tomu bránilo?

Od doby úspěšné ústavní stížnosti Miloše Melčáka proti sněmovním volbám 2009 žijeme v představě, že vše má být známo před začátkem volebního období a že změny bychom měli mít tendenci překlopit až do dalšího volebního období.

KOMENTÁŘ DNE:
  Jak zlobovat poslance - Projednávání takzvaného protikuřáckého zákona ve Sněmovně analyzuje Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Podle mě je to sice zbytečně přecitlivělé a dané nesprávným čtením nálezu Ústavního soudu, ale takto se uvažuje. Proti tomu lze namítat, že nejde o volby, ale o členství ve vládě, takže zvolení poslancem nebo hlasování občanů v tom nehraje roli. Můžete tedy najít důvody pro návrh i proti němu.

Z návrhu poslance TOP 09 Plíška plyne, že každý ministr, který ve firmě vlastní 40 a víc procent, by se musel podílu po dobu výkonu funkce vzdát. Jak to učinit, návrh neříká. Je to problém?

Je dost odlišná situace, když jste v roli někoho, kdo přemýšlí, jestli se členem vlády stane, zvažuje pro a proti, anebo už ministrem jste. Jestli jím jste, tak teď tedy co udělat?

Pokud se jen řekne, že jste porušil zákon, je otázka, jestli to bude stačit. Další možnost je, že se řekne, že jste porušil zákon, tudíž je to přestupek a podle zákona o střetu zájmů dostanete pokutu. Nevím ale, jestli by to šlo takto napasovat, protože se sankce vztahují na to, když něco neuvedete pravdivě nebo zamlčíte.

Třetí možnost je, že v případě, že vykonáváte nějakou zapovězenou činnost, tak by se něco mělo stát. Jelikož vás nemůžeme přinutit, abyste přestal vlastnit Agrofert, tak vás budeme chtít připravit o členství ve vládě. Jenže i to má svá úskalí.

Jaká?

Pokud by mělo být automaticky stanoveno, že vlastníci firem nesmějí být ministry, tak by to muselo být v ústavě. Když to nebude automatismus, tak patrně ponecháte na úvaze předsedy vlády, jestli to bude pro něj důvod k podání návrhu na odvolání.

Nejsem Babišův ctitel, považuji jeho chování za mimořádně neprospěšné pro parlamentní demokracii, ale záleží na tom, jak propracovaná změna bude. Pokud to bude jedna dopsaná věta v zákoně, tak o propracovanosti mám pochyby.

Pokud jste Václav Klaus a rozhodujete se, zda jmenovat Davida Ratha ministrem zdravotnictví, když nechce opustit pozici prezidenta České lékařské komory, můžete úspěšně svázat jeho jmenování do vlády opuštěním pozice v ČLK. Je tu nějaká překážka, podobně jako jsme se přeli o to, jestli je překážka v podobě lustrací.

Když už ale Babiš ministrem je, musí se to, jelikož jde o nové pravidlo, domyslet alespoň ve formě přechodného ustanovení. Nelze říct, že my jsme si svůj problém vyřešili a ať si teď problém vyřeší Babiš, jak chce.

Mluví se o svěřenských fondech, Babiš zvažuje převod na partnerku, možná tedy budoucí manželku.

Svěřenské fondy u nás platí jako jeden z nejkontroverznějších prvků rekodifikace soukromého práva, takže je otázka, jestli je využít jako institut pro tyto účely. Je otázka, zda nám bude stačit, když Agrofert převede třeba na manželku. U spousty jiných ustanovení tohoto typu jsou vyloučeny osoby blízké, aby se to nemohlo takto šolíchat.

Pokud řeknete, že manželka také nepřichází v úvahu, tak možná říkáte, že když někdo vlastní Agrofert, nesmí být členem vlády za žádných okolností. To si můžete říct, ale spíš na bázi politické dohody, než že napíšete pravidlo do zákona. Spoustu věcí nelze stanovit právním pravidlem, protože by to neobstálo kvůli diskriminaci.