„Tím, bude zajištěna autenticita projevené vůle,“ uvedlo vnitro ve zdůvodnění návrhu. Reaguje tak na to, že na arších minule stačilo jen uvést jméno, datum narození a adresu občana. Nebylo třeba ukázat žádný osobní doklad. Na arších se tak mohla objevit např. jména nežijících lidí, neboť nikdo nebyl schopen ověřit, zda podpis patří skutečně konkrétní osobě.

Změna ústavy je nereálná

Vnitro chce předejít opakování tahanic, kdy jeho úředníci při kontrole petičních archů našli chyby u tří zájemců o Hrad. Z boje proto vyřadili Janu Bobošíkovou, Tomia Okamuru a Vladimíra Dlouhého.

Všichni tři se pak obrátili se stížností na Nejvyšší správní soud, ale ten vrátil do hry pouze Bobošíkovou.

Zatímco Dlouhý svůj boj vzdal, Okamura to marně zkoušel u Ústavního soudu.

Jeho soudci tehdy uvedli: „Je zřejmé, že zákon o volbě prezidenta republiky obsahuje mezeru, která by mohla být hodnocena jako protiústavní, pokud neukládá ověření skutečného, nezaměnitelného a individualizovaného projevu vůle petenta, tj. ověření pravosti jeho podpisu.“

Nový návrh čeká trnitá cesta ke schválení. Podle šéfa sněmovního ústavně-právního výboru Jeronýma Tejce (ČSSD) není reálné stihnout změnu ústavy tak, aby podle ní proběhly volby v roce 2018. „Pokud ministerstvo vnitra nechce riskovat blamáž stejnou jako při té první volbě, tak bude muset vyjít ze stavu, který byl již schválen,“ řekl Právu.

Toho si je vnitro vědomo, a proto variantně navrhuje, aby se počet potřebných podpisů neuváděl do ústavy, ale aby museli občané při podepisování do archů předložit svůj osobní doklad, tedy buď občanský průkaz, nebo cestovní pas.

Podle Tejce by to bylo zřejmě nejrychlejší řešení. Ověření podpisů by se, jak řekl, mohlo dít i na poštách či na obecních úřadech, kde by mohli občané podpořit svého kandidáta po předložení osobních dokladů. „Tak by nebyla žádná pochybnost, kdo se vlastně pod petici podepsal,“ dodal.

Jen občanka či pas

Toto řešení by podpořil i člen ústavně-právního výboru a komise pro ústavu Martin Plíšek (TOP 09). „Podle mě by stačilo, kdyby bylo třeba 20 nebo 30 tisíc podporovatelů, ale za podmínky, že se do archů budou zapisovat i čísla dokladů, které by museli lidé předložit při podpisu. To by pak bylo ověřitelné a nebylo by to zneužitelné. Snížení počtu občanů pod petici na 8000 se mi ale zdá příliš velké,“ řekl Právu.

Podle jeho kolegy z výboru i komise Marka Bendy (ODS) je oříšek sama přímá volba, která rozkolísala celý ústavní systém. „To by se mělo řešit. S chystaným návrhem ale problém nemám. Připouštím, že po tom, co jsme zažili s podpisy, o nichž nikdo netušil, zda jsou pravé, je rozumnější tuto věc vyřešit,“ prohlásil.

O Hrad se v roce 2013 ucházelo nakonec devět lidí včetně Bobošíkové. Pouze Jan Fischer, Zuzana Roithová, Vladimír Franc, Táňa Fischerová a Miloš Zeman získali dostatečný počet nezpochybněných podpisů. Jiří Dienst­bier, Přemysl Sobotka a Karel Schwarzenberg šli s podporou skupin poslanců (20) či senátorů (10), což zákon také umožňuje. Na tom se nic měnit nemá. Podporu senátorů měl i Zeman, který si tím kandidaturu pojistil dvakrát.

Počet 50 tisíc podpisů se nepodařilo sehnat dalším 18 lidem, kteří se o úřad ucházet nemohli.