Dopad na peněženku lidí by měl být podle něho minimální, nebo naopak dokonce pozitivní, ovšem za předpokladu, že obce změní své odpadové hospodářství směrem k recyklaci a energetickému využívání odpadků.

„Zahrabávání odpadu pod zem je relikvie z předminulého století,“ prohlásil Brabec. V Německu je skládkování dokonce zcela zakázáno od roku 2005.

Vážení u každého domu

„Komunální odpad lze z výrazně větší části než dnes využívat jako další materiál pro výrobu či jako surovinu pro produkci tepla a elektřiny. To je nevyhnutelný trend. Když to jde v Rakousku, Německu, severských zemích, tak proč ne postupně u nás. Ve Švédsku je spalovna dokonce vedle reprezentačního paláce. Moderní technologie na to existují,“ uvedl Brabec.

Poplatek za skládkování komunálního odpadu, který firmy platí, dnes činí 500 korun za tunu. V roce 2024 by měl podle Brabcem navrhovaného nového zákona o odpadech být na úrovni 1200 korun za tunu. Zákon by měl začít platit od roku 2018.

Zvýšení tohoto poplatku podle ministerstva životního prostřední (MŽP) rapidně snížilo množství skládkovaného odpadu například v Dánsku.

Roční minimum 720 Kč na osobu

Brabcův úřad propočítal, že předpokládaný průměrný dopad zvýšení poplatku za skládkování na občana by činil 43 korun ročně na osobu, a to u obyvatel obcí, které by zhruba polovinu toho, co vyprodukují, stále nechávaly svážet na skládky. Tak jako většina činí dnes.

Brabec v této souvislosti také chce, aby firmy začaly odpadky vážit u každého domu, kolik který vyprodukuje, a podle toho by také platil. Dodal, že řada firem má na svých vozech vážicí zařízení spojené s čárovým kódem a může evidovat váhu odpadu podle čísla popisného.

Každý občan by podle záměru nového zákona měl zaplatit obci minimálně za deset kilogramů měsíčně. Maximálně by mu bylo možné účtovat šest korun za kilogram. „Je to horní hranice. Obce si mohou stanovit i méně,“ dodal šéf odpadového hospodářství MŽP Jaromír Manhart. Ročně by to dělalo 720 korun na osobu.

Další možností je spočítat náklady na rodinu podle litrů popelnice nebo si zvolit kombinaci váhy, objemu a četnosti svozu. Obdobně variabilně to podle Brabce už funguje například v Mikulově. Poplatek pro občana by bylo možné také rozdělit na 12 měsíčních plateb.

Oproti zemím západní Evropy u nás končí v kopcích z odpadu polovina toho, co domácnosti vyhodí.

Marast se dere ze skládek ven, občas zahoří

Hlavní problém nejen podle MŽP, ale i dalších odpadových specialistů působících ve firmách je, že už po třiceti letech se na skládkách objevují průsaky do hornin a spodních vod a musí se zajišťovat jejich nákladné sanace. Navzdory izolačním fóliím a vrstvám drenáží, jimiž se skládky podkládají.

Skládky se musí pořád hlídat neboť dochází i k jejich samovznícení.

Skládky se musí pořád hlídat, neboť dochází i k jejich samovznícení.

FOTO: archiv Právo, Právo

Samy odpadové společnosti ve svých analýzách potvrzují, že skládka je vlastně reaktor, v němž se dějí obtížně předvídatelné chemicko-biologické procesy. Navíc z nich unikají plyny. I po pěti letech bývá v jádru skládky kolem 65 stupňů Celsia, a tak čas od času se skládky samovznítí.

Brabec: Pícháme do draků šlehajících oheň hodně daleko

Spalovny vyrábějící z odpadků při hoření za vysokých teplot a několikanásobných filtrů teplo a elektřinu jsou ale červeným hadrem na ekologické organizace a místní obyvatele.

„Lobby skládkových firem je u nás silná. Je to jedno z témat, které, když se do něho píchne, je probuzeným drakem, jenž plive oheň hodně daleko. Vyhazujeme stovky miliónů tun surovin a nevyužívají se pro výrobu tepla a elektřiny. Skládkování je až poslední. Na prvním místě je prevence vzniku odpadů, pak recyklace následovaná energetickým využitím,“ dodal Brabec.

Současné spalovací kapacity jsou u nás naplněny. K výrobě tepla a elektřiny se využije jen 780 tisíc tun komunálního odpadu ročně. Spalovny jsou v Brně, Liberci a Praze, výhledově se uvažuje o spalovně v Chotíkově s kapacitou 98 tisíc tun ročně.

Kvůli spalovně se div nelynčovalo

Už před pěti lety jedna z významných zahraničních odpadových společností, která u nás provozuje skládky, chtěla zároveň vybudovat i moderní spalovnu s výrobou tepla a elektřiny po vzoru Rakouska, ale narazila na tak silný odpor, že z projektu sešlo. Na veřejných projednáváních létaly židle, v kraji se kvůli tomu srocovaly mnohatisícové davy.

„Předpokládáme, že do roku 2024 se výstavba kapacit pro spalování zdvojnásobí na 1,4 tisíc tun ročně,“ dodal Manhart.

Obce a města v současnosti doplácejí za občana od 12 do 32 procent celkových nákladů na likvidaci všech druhů odpadů, které na jejich územích vzniknou. Na hlavu se u nás ročně vyprodukuje komunálního odpadu přes 500 kg na hlavu.