Lepší ochrana hranic Bulharska a Makedonie byla klíčovým bodem jednání V4 a premiérů Bulharska a Makedonie v Praze. EU by měla podle účastníků summitu víc podpořit tyto dva státy, aby dokázaly své pomezí lépe chránit, uvedl český premiér.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Šestice zemí se v pondělí podle Sobotky shodla i na nutnosti naplnění dohody mezi EU a Tureckem a podpoře snah Řecka plnit podmínky členství v Schengenu.

Předseda bulharské vlády Bojko Borisov ale prohlásil, že jednání V4 nebylo vedeno proti Řecku ani jiné konkrétní zemi.

Právě Řecko je v souvislosti s migrační krizí v posledních týdnech ostře kritizováno za to, že nedokáže chránit vnější hranici Unie. Státy EU daly v pátek Aténám ultimátum, podle kterého musí do tří měsíců odstranit nedostatky v ochraně hranic a při kontrolách proudu migrantů z Blízkého východu. [celá zpráva]

Záložní plán

Účastníci summitu V4 zároveň požadují, aby se připravil alternativní plán B. Spočíval by ve vybudování záložních schengenských hranic na jih od Maďarska. Už v minulosti zástupci V4 mluvili o posílení bulharských a makedonských hranic s Řeckem.

Podle slovenského premiéra pojede jeho země na nadcházející summit EU s jasným požadavkem na záložní plán B. Fico prohlásil, že by se měl uplatnit, pokud se do dubna nepodaří změnit situaci. Nevěří ale, že se Řecku podaří zlepšit ochranu schengenské hranice.

„Chceme, aby byl záložní plán B. A ten plán B jsme teď přesně pojmenovali, protože já jsem přesvědčený, že Řecko není schopné splnit závazky, pokud jde o ochranu schengenské hranice,” prohlásil po summitu Fico.

Velká část zemí osmadvacítky ale zatím o takzvaném plánu B neuvažuje.

„Bulharsko i Makedonie konstatovaly, že pokud by vybuchlo evropské řešení na turecko-řeckých schengenských hranicích, tak už potom nebude jiná možnost než chránit hranici na této úrovni,” uvedl předseda slovenské vlády.

Fico: Nejsme nesolidární

Prohlásil také, že hodnota zemí Visegrádu v rámci evropské debaty o řešení problémů s migrací tkví v tom, že už před několika měsíci poukazovaly na bezpečnostní rizika, která jiní evropští politici neviděli. „Zdá se mi, že mnohým evropským politikům v migrační krizi chybí smysl pro realitu,” uvedl v pondělí.

Fico odmítl kritiku údajné nesolidarity V4. „Dovolte mi, abych odmítl jakékoliv obviňování zemí V4, že nejsme solidární a nejsme evropští,” zdůraznil. Země Visegrádu podle něj aktivně nabízejí finanční i personální pomoc zemím, které mají problémy s vlnou přistěhovalců.

O nesolidaritě v poslední době mluvil například lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn. V pondělí varoval, že se by se visegrádská skupina mohla stát tváří v tvář migrační krizi „spolkem odpadlíků”. [celá zpráva]

„Ohrožení EU”

Účastníci pražského summitu se shodli, že pokud se nezlepší kontrola vnějších evropských hranic a nebude zastaven migrační proud, může se situace vymknout kontrole. To by podle nich mohlo zpochybnit samotné základy EU.

„Takový vývoj by ohrozil základní pilíře evropské integrace, zejména Schengen a volný pohyb osob. Selhání v této oblasti by mohlo zpochybnit samotné základy Evropské unie a mělo by výrazné negativní hospodářské, sociální i symbolické dopady,” uvádí se v dokumentu.

Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že nekontrolovaný vstup migrantů do Evropy je podhoubím pro terorismus, násilí a strach a musí být zastaven.

Orbán také podpořil další účastníky summitu. „Maďarsko plně podporuje členství Bulharska v Schengenu, země prokázala, že je schopna hlídat hranice,” uvedl Orbán. Podpořil také vedení rozumných diskusí o vstupu Makedonie do EU.