„Ačkoliv byl mistr Šípek svou uměleckou invencí a vzdělaností celosvětovým pojmem a opakovaně mi zdůrazňoval svoje světoobčanství, bylo vždy patrné, že Nový Bor a Novoborsko miloval,“ řekl Právu novoborský starosta Jaromír Dvořák. Vzpomněl si na to, jak se Šípkem v jeho malé sklárně hovořil o různých věcech.

„Třeba o tom, jak velmi ho zasáhla smrt Václava Havla, jak ho naplňuje práce s mladými sklářskými výtvarníky, ale například i o tom, jak rád vaří,“ popsal starosta.

Šípkovy vazby k regionu byly mnohovrstevnaté. Úplně nejdříve v Novém Boru a sousedním Kamenickém Šenově zakotvili jeho poručníci, sklářští výtvarníci Miluše a René Roubíčkovi, kteří se o Šípka starali poté, co zůstal bez rodičů.

„Když už neměl otce, tak mu zemřela i matka. Chodil do školy s mou dcerou a ta ho přivedla k nám. Vlastním dětem jsem nikdy nechodil na rodičovská sdružení, a Bořkovi ano. Vždycky jsem trnul, co se dozvím,“ vzpomínal už dříve René Roubíček, který nedávno oslavil čtyřiadevadesáté narozeniny.

Právě na popud Roubíčka začal Šípek už v 80. letech coby emigrant vymýšlet návrhy ve skle pro novoborské skláře. Z této spolupráce postupně vznikla slavná firma Ajeto Lindava. Ta se poprvé v zahraničí prezentovala již v dubnu 1989, tedy ještě před Sametovou revolucí.

Dílům dával česká jména

I název Ajeto vymyslel sám Šípek. „Tady je zvykem, že firmy dávají novým věcem názvy jako Moon Shine, Blue Motion a podobně, protože nám tady to zní exoticky. Ale pro lidi v zahraničí už to asi tak zajímavé není. Proto Bořek zvolil obrácenou taktiku a začal svým dílům dávat české názvy. Takže měl židli Sedni nebo Prosím a dokonce po nás chtěl, abychom mu dali vědět, kdyby nás napadla nějaká jednoduchá slova. Tak vzniklo například Nicmoc a pak i Ajeto,“ vzpomíná další ze spoluzakladatelů slavné značky Petr Novotný.

„Ajeto byl původně název vázy. Jelikož to ale byla velmi úspěšná váza, která se dobře prodávala, tak když jsme pak vymýšleli jméno pro sklárnu, tak jsme ji pojmenovali také Ajeto,“ dodal Novotný.

Kvůli sklárně si Šípek později v Lindavě pořídil chalupu. „Hlavně prostřednictvím sklárny je můj vztah k Českolipsku velký a vřelý. A mám tu chalupu, takže tady většinou trávím víkendy a vždycky to spojuji s prací v huti,“ vyprávěl v rozhovoru v roce 2005.

O čtyři roky později se Šípek s Ajetem rozešel ve zlém, jeho odchod z firmy řešil dokonce i soud. Bývalí přátelé se ale dál respektovali a nikdy proti sobě veřejně nevystupovali. A některé věci se nezměnily dodnes. Ajeto například stále každý rok vyrábí prestižní Ceny Thálie, jejichž podobu navrhl právě Šípek.

Slavného tvůrce připomíná v Novém Boru kromě jeho sklárny Anežka také unikátní skleněná plastika Strom, složená z 350 malých skleněných částí. Šípek ji městu věnoval v roce 2006.

Od roku 2014 tu také stojí Šípkova Lavička Václava Havla. Po Barceloně, Dublinu, Praze a Washingtonu byl Nový Bor pátým městem, ve kterém Šípek svoji poctu Václavu Havlovi umístil.

„Odešel člověk, který nás nechával hřát se na jeho křídlech slávy, odešel člověk, kterého jsme obdivovali a měli rádi,“ uzavřel starosta Jaromír Dvořák.