Vojenský zpravodajec Martin Psík (32) chtěl zase získat informace o případu Čecha uneseného o pár měsíců dříve v Libyi, což už oficiálně potvrdil i ministr obrany Martin Stropnický (ANO).

Role překladatele Adama Homsiho (36) je také jasná, všem tlumočit. Nejvíce otazníků však vzbuzuje přítomnost právníka Jana Švarce (55). Právě on byl podle tří na sobě nezávislých zdrojů Práva hlavním organizátorem výpravy a důvodů, proč zamířit právě do Libanonu, měl prý hned několik.

Dostával peníze od Fajáda

Švarc už od samého počátku zastupoval v Česku zatčeného spolupracovníka libanonské rozvědky Alího Fajáda, byl dokonce hned u jeho prvního výslechu po zadržení v dubnu 2014, kdy policie pro celkem tři podezřelé z obchodování se zbraněmi, drogami a kvůli možné podpoře terorismu sháněla obhájce.

Za Fajádem poslal Švarce jako svého tehdejšího koncipienta advokát Vladimír Řičica, kterého policie tehdy pár hodin po zatčení cizinců oslovila. Ten pak až do jeho loňského zmizení nechal případ Švarcovi na starosti.

I díky tomu se muž známý v Praze pod přezdívkou Lachtan dostal do bližšího kontaktu s Fajádovou rodinou. A za tou pak dokonce minimálně čtyřikrát osobně do Libanonu v minulosti vyrazil. Důvod byl podle zdroje Práva finanční, z návštěv Libanonu si Švarc údajně odvážel peníze na zastupování Fajáda.

Nicméně peníze prý ale dostával i od Fajáda v Česku. Tudíž jeden ze Švarcových motivů jet znovu do Libanonu se nabízí, a tím jsou tedy opět peníze.

Mnohem závažnější je ale druhý důvod, proč měl Švarc rizikovou výpravu do Libanonu organizovat. Zdroje redakce z bezpečnostní komunity i z Fajádova okolí tvrdí, že to byl právě Švarc, kdo postupně kontaktoval českou civilní rozvědku a poté i Vojenské zpravodajství. Oběma těmto tajným službám prý nabídl možnost vyjet do Libanonu a zprostředkovat tam kontakt na člověka, který by mohl mít informace o českém kuchaři zmizelém v Libyi.

Zatímco v případě civilní rozvědky (ÚZSI) neuspěl vůbec, vojenští zpravodajci prý na jeho nabídku kývli a finance podle zdroje Práva dokonce přislíbili, k jejich předání ale nikdy nedošlo.

Nicméně vojenská tajná služba svého člověka, tedy Psíka, do Libanonu se Švarcem vyslala. Otázkou zůstává, jestli nedávný koncipient a teprve od loňského dubna advokát Švarc rozvědčíka vlákal do pasti nechtěně na základě poznatků, které mu kdosi v Libanonu či v ČR nakukal, anebo se na léčce podílel.

Švarc přitom odjel do Libanonu v době, kdy se svou mladou přítelkyní vychovávali tříměsíční dítě. Navíc v Praze zanechal i firmu zabývající se vymáháním pohledávek, jejíž aktivity se půlroční absencí Švarce údajně výrazně omezily.

Věděl Fajád o pasti?

Neznámá je rovněž odpověď na to, jestli se na výpravě, ale i následném zajetí Čechů nějak podílel na dálku z pankráckého vězení sám Fajád.

Ten už podle dřívějších informací médií vyšetřovatelům celého případu z protimafiánského útvaru (ÚOOZ) sdělil, že poskytl někomu z vojenské tajné služby peníze za to, že cesta jeho právníka bude mít oficiální krytí. Z toho vyplývá, že o výpravě se zpravodajci jednal.

Podle jeho advokáta Řičici prý ale Fajád nevěděl, co je skutečným cílem cesty české pětice. Jenže na scéně se objevuje Fajádův bratr Saíb – muž, který prý jezdil podporovat bratra na všechna soudní jednání do Prahy, když se jednalo o Fajádově mož­ném vydání Američanům. Ale také člověk, který pak dělal české výpravě v Libanonu řidiče a loni v červenci zmizel i s unesenými Čechy v místním údolí Bikáa. „Pan Fajád říkal, že tomu vůbec nerozumí, jak tam jeho bratr figuruje,“ podotkl k tomu advokát Řičica.

Zarážející je navíc skutečnost, že podle prvotních informací byla pětice Čechů i s řidičem Saíbem unesena právě v údolí Bikáa. Fajádův bratr prý přitom jako znalec místních poměrů a reálií moc dobře věděl, že jet do Bikáa je absurdní, protože jde o jednu z nejnebezpečnějších oblastí v Libanonu, kde by prý unesli prakticky každého Evropana, který by se tam objevil.

Takže buďto Saíb s možnými únosci spolupracoval a Čechy fakticky odvezl do připravené pasti, nebo je všechny unesli na jiném místě a prázdné auto s doklady a například i kamerami nechali v Bikáa, aby pátrače navedli na špatnou stopu.

Podle zdroje Práva se ale nabízí ještě třetí možnost, o které už spekulovala i média v Libanonu: Češi vůbec uneseni nebyli, ale na neznámé místo je ukryly tamní bezpečnostní složky do doby, než vyjednají výměnu za Fajáda. A aby se tato diplomatická hra tak rychle neprovalila, auto i s věcmi naaranžovali právě v nebezpečném údolí Bikáa tak, že vše nahrávalo verzi únosu.

ÚOOZ proti vojákům

Hlavní vyšetřovací linka ÚOOZ se nicméně podle zdroje Práva točí právě kolem role Švarce a vedení Vojenského zpravodajství, přičemž s touto tajnou službou jsou detektivové na ostří nože od června 2013.

Tehdy pozatýkali v rámci tzv. kauzy Nagyová jak šéfa vojenských rozvědčíků Milana Kovandu, tak jeho vysoce postaveného podřízeného Jana Pohůnka i dalšího bývalého ředitele Ondreje Páleníka. Navíc k nelibosti vedení Vojenského zpravodajství policisté tehdy vnikli do kanceláří služby, kde dělali prohlídky a zabavovali dokumenty. Případ tehdy způsobil i pád vlády premiéra Petra Nečase (ODS).

Ani jeden z trojice přitom dosud nebyl odsouzen, Obvodní soud pro Prahu 1 všechny včetně Nečasovy současné manželky Jany (dříve Nagyové) zatím nepravomocně obžaloby ze zneužití vojenské tajné služby zprostil.