Chovanec: V Unii už nejsme s naším postojem k uprchlíkům divní

Může to tak být i nemusí. Evropa mění svou pozici. Komise konečně vytkla Řecku, že nemá funkční hotspoty, které nebrání hranice, jak by měly. Stále jsme říkali, že tento problém tu je, ale byli jsme umlčováni, že nemáme pravdu. Najednou se to změnilo. Debata v Německu i Norsku už je jiná a státy se chovají odlišně.

Pokud se ale během jednoho měsíce nenastaví jiná pravidla hry, může tu být migrace velkého rozsahu. Vedle toho tu bude i legální migrace, protože 1,1 miliónu migrantů, kteří jsou registrovaní v Německu, severských zemích, Nizozemsku a Belgii, bude chtít slučovat rodiny. Podle staré právní úpravy mohou.

Pokud bychom předpokládali, že z tohoto čísla je tu 500 tisíc lidí bez rodin – tak když to vynásobíte šesti členy rodiny, tak sem mohou přijít ještě tři milióny lidí legálně. Je to věc, o které se příliš nehovoří, ale na stole je.

Vedle toho stále na řecké ostrovy každý den připluje víc než dva tisíce lidí. Musíme naplnit dohodu s Tureckem – a Česká republika, než bude cokoliv Turecku platit (má zaplatit 800 miliónů korun za střežení hranic – pozn. red.), bude chtít vidět, že Turecko to, co slíbilo, dodrželo.

Pojede tam pan ministr zahraničí Zaorálek, aby se seznámil s tím, jaká opatření se v Turecku dělají. Pokud se nenaplní tyto atributy, tak migrační vlna bude tento rok silná. Jestli bude dvojnásobná, to nevím, ale silná bude.

Byli jsme svědky, jak Evropský parlament griloval Polsko za jeho přístup ke změnám některých polských zákonů, a vedle toho jsme byli svědky, jak se velmi dlouho tolerovalo, že Řekové neřešili problémy, které měli. Měli bychom měřit všem stejným metrem. Zpráva Evropské komise je zlomová a naznačuje, že se směr otáčí.

Dlouho jsme byli označováni za divné východní země, nesolidární, bez chuti pomáhat. Dlouho jsme je přesvědčovali, že se mýlí.

Máme na to tak měsíc a během toho měsíce musí Řekové dokázat, že mají chuť ty problémy řešit. Pokud je nebudou chtít řešit, tak jak jsem si přečetl v médiích, mohly by být využity články a ustanovení, které by umožnily Řecko ze Schengenu dočasně vyloučit. Řekové snad pochopí, že se láme chleba.

Řekové mají armádu, do které vložili velké finanční prostředky. Pokud bych já dostal od vlády úkol vytvořit hotspoty, tedy detenční zařízení, tak bychom je vytvořili ve lhůtě tří nebo čtyř měsíců bez problémů. S Řeky o tom hovoříme osmý nebo devátý měsíc, a zatím tam nic není.

Já měl velmi silnou rozepři s ministrem vnitra Řecka přímo na jednání v Amsterdamu. Tam jsem si ještě stále myslel, že Řekové nechápou, že jde do tuhého. Ukázalo se to výrokem Evropské komise, belgického i německého ministra. Všichni říkají, že už není čas, už končíme.

Ale my jsme poslali lidi do Maďarska, do Makedonie, kteří odjíždějí 2. února, do Slovinska, kde budou naši lidé už druhý turnus. Kterákoli země nás požádala o pomoc, tak ji dostala. Finanční, lidskou, materiální.

Řekové loni v prosinci požádali o materiální pomoc a dostali ji v lednu. Za 4,5 miliónu korun tam šly stany, kamna, roury, topivo, přikrývky, pláštěnky a další věci. Ve lhůtě tří neděl tam pomoc byla. Pomohli jsme v Srbsku, Jordánsku, Turecku, Kurdistánu. Kam se podíváte, tam pomáháme. Bude-li potřeba, aby byli naši lidé v hotspotech či ve Frontexu, tak tam prostě budou, jsme připraveni je tam poslat.

Jestli bude v budoucnosti potřeba, aby bylo ve Frontexu padesát tisíc lidí, tak je tam pojďme dát. Těch 1500 je start projektu.

Uvedu jedno číslo – dvacet českých policistů ve Slovinsku každý den obsloužilo 600 až 800 migrantů. Udělali prověrku, zkontrolovali, zda ti lidé nemají zbraně, co s sebou nesou, udělali pohovory. Český přístup byl velmi přísný a nakonec naši metodiku převzaly ostatní státy.

Takže 1500 není zase tak malé číslo. Pokud by se 1500 lidí nasadilo do hotspotů, kde by se migranti omezili na svobodě, odvedlo by se hodně práce.

Není možné, aby hotspoty fungovaly jako průtokové zařízení. Slováci našli v romské osadě člověka, který měl čtyři dokumenty, které postupně získával, jak procházel Evropou. Všude se nahlásil jako osoba jiné národnosti: byl to tuším Egypťan, Tunisan, Libyjec a Iráčan.

Naši policisté ve Slovinsku zase zachytili Iráčana, který měl irácký pas, ale dokumenty z Řecka na syrskou národnost. A když se ho ptali, jak je to možné, že mu Řekové ten dokument dali, tak řekl, že se ho nikdo neptal a nechtěl pas vidět.

Kanada má unikátní pozici, vybírá si uprchlíky v táborech. Nemá tlak na hranicích. Pokud nějaká země chce pracovní sílu, může si v uprchlickém táboře založit pobočku pracovního úřadu a vybrat si lidi, které potřebuje.

My si na hranici těžko můžeme vybírat. Musíme rozlišovat mezi uprchlíky, kterých je menšina, a ekonomickými migranty, kterých je většina. Musíme se naučit je vracet. Výroky francouzského prezidenta i německé kancléřky rezonují prostorem, jsme v době internetu, Facebooku a Twitteru.

Jakékoli vyjádření Angely Merkelové nebo prezidenta Hollanda jsou v řádu hodin přeloženy do různých jazyků a putují internetem. Jakékoli vyjádření je buď pro migranty stopka, nebo pozvánka. Unie musí konečně mluvit jedním hlasem.

My jsme si vytvořili činžovní dům, kde je 28 bytů. Každý stát má klíče k tomu svému. Mnozí z nich, jako Česká republika, klíče takřka ztratili, protože jsou v Schengenu. A my jsme zapomněli hlídat hlavní vchod. Pokud ho nebudeme hlídat, tak si stále více zemí bude chtít svůj byt zamknout. To bude konec Evropy, konec Schengenu. Pro nás jako Českou republiku, zemi s vývozní ekonomikou, je to smrtící.

Chápu, že lidé volají po zavření českých hranic, ale do měsíce nebo dvou by to mělo devastující účinky na ekonomiku, obrovskou ztrátu pracovních míst a byli bychom u úplně jiné debaty. První krok je ochránit Schengen.

Už to říkají i Němci. My to říkáme osm měsíců. Zrovna Švédi zpočátku enormně horovali pro úplnou otevřenost vůči uprchlíkům. Švédsko dramaticky změnilo svůj postoj, i Norové, Němci, Francouzi…

Zpočátku rezonovalo jediné téma, a to solidarita. My říkali: samozřejmě, ale vedle toho také bezpečnost a zájmy členských států Evropy. Dnes se vracíme k normální debatě.

Tlak na Řecko je konečně jasný. Pokud Řekové neudělají, co mají, tak musí přijít náhradní řešení, a to je pomoc Makedonii. My tam vyjíždíme s našimi policisty, Maďaři už tam jsou, Slováci jedou spolu s námi a Poláci zvažují, že tam vyjedou.

Pan premiér ohlásil, že příští měsíc se tu sejdou zástupci V4 a téma debaty bude ochrana Schengenu a spolupráce zemí Visegrádu na vytvoření kostry mezinárodních sil, které společně budeme moci nasadit do Frontexu.

Ale to není pravda, o nás zájem je. Každý rok populace díky migraci roste – ale jsou to většinou Ukrajinci, Rusové, Vietnamci, Kubánci. U nás se jen nevytvořily podmínky pro muslimskou komunitu, která má zázemí v jiných zemích, kde mají své rodiny, mešity. Proto říkáme, že kvóty nebudou fungovat.

Dodnes nám nikdo neodpověděl, jak umístíme migranta proti jeho vůli, aniž by nám utekl. Sociální podpora v České republice je kolem sta eur. Ale v Dánsku nebo Německu si na černo sto eur vydělá za týden. Myslet si, že ti lidé kvůli sto eurům budou ochotni zůstávat na území ČR, je utopie.

Dnes (středa) je to 91 lidí. Vracíme je, proto ten počet nenarůstá. Část těch lidí je tam dlouhodobě, protože nespolupracují s úřady a není šance je vydat nebo se čeká, kam se budou vracet.

Dokud nebudou fungovat hotspoty, tak těžko někoho přijmeme. Ze 160 tisíc lidí, které si Evropa odhlasovala přijmout proti vůli České republiky, bylo relokováno několik set lidí.

Do té doby, než se oddělí ekonomičtí migranti od uprchlíků a do té doby, než uprchlíci získají povědomí o tom, že si nemohou vybrat zemi, do které půjdou, žádná relokace nebude.

Musíme se ptát Řeků a Evropské komise, kdy vytvoří podmínky pro to, aby byl program spuštěn. Letos jsme počítali s tím, že bychom z té kvóty přijali 400 až 500 lidí, ale já myslím, že to není realizovatelné.

Celý rozhovor najdete v sobotním vydání deníku Právo.