„V dnešní době odzbrojovat obyvatelstvo je velice nerozumné,“ řekl na úvod zasedání bezpečnostního výboru jeho předseda Roman Váňa (ČSSD). Posléze dodal, že jej mrzí, že se nedostavil žádný zástupce Evropské komise.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

„Jestli něco nemohla Evropská komise hůře načasovat, tak toto. Víme, že ten návrh tam leží nějakou dobu. Tuším, že od roku 2008. A přišli s tím po Paříži, což je samo o sobě scestné,“ uvedla poslankyně ODS Jana Černochová, která se tematikou dlouhodobě zabývá.

Řekla také, že z médií zná řadu případů, kdy ozbrojený náhodný kolemjdoucí zachránil svou zbraní někomu život, zdraví či majetek. Dodala však, že tyto případy se dějí především v USAIzraeli.

Proti je i ministerstvo vnitra

Proti nápadu Evropské komise protestovali i zástupci ministerstva vnitra.
„My se domníváme, že tady komise šlápla úplně stranou, úplně někam jinam než šlápnout měla,“ uvedl ředitel odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality z ministerstva vnitra David Chovanec (shoda jména s ministrem vnitra je náhodná).

Podle Chovance v souvislosti s útoky v Paříži navrhla Evropská komise řadu opatření, z nichž velká část mířila skutečně tím správným směrem, nicméně vyhláška o střelných zbraních mezi ně nepatří. Evropská komise by se podle něj měla spíše zabývat obchodem s nelegálně drženými zbraněmi.

Český systém funguje a restrikce nic neřeší

Jeho slova potvrdil i Pavel Černý ze sdružení LEX, které brání zájmy držitelů legálních zbraní. Ten svou přednášku pojal i jako výlet do historie a ukázal, že zbraně vždy odebíraly lidem nedemokratické a totalitní režimy.

„V Německu byli první odzbrojeni Židé. Kdyby se to nestalo, jejich převážení do koncentračních táborů by možná vypadalo jinak,“ řekl Černý. Uvedl také, že ve Velké Británii, která má jednu z nejpřísnějších zbraňových legislativ na světě, se od roku 1997, kdy zákon téměř vyloučil vlastnictví ručních střelných zbraní, prudce zvýšila trestná činnost páchaná právě ilegálními palnými zbraněmi.

„Státy EU by se měly inspirovat naší bezproblémovou a funkční legislativou, kterou by nám mohl závidět celý svět,“ řekl Černý.

Směrnice se bude předělávat

Pokud by vyhláška byla přijata, dopadla by patrně i na znehodnocené zbraně v muzeích, které by se zřejmě musely zlikvidovat. Komisi ke zpřísnění inspirovaly případy, kdy teroristé dokázali přeměnit neaktivní zbraň ve funkční. Proti tomu protestují historici: podle ředitele Vojenského historického ústavu Aleše Knížka jsou zbraně součástí národního kulturního dědictví.

„Stejně tak bychom mohli dojít k názoru, že automobilový průmysl představuje nebezpečí, proto je potřeba auta omezit a nenávratně znepojízdnit,“ řekl Knížek. Riziko, že by někdo odcizil zbraň ze státní instituce, je podle něj naprosto minimální. „Ke krádeži ostré zbraně z vojenského historického ústavu nikdy nedošlo,“ uvedl.

Předseda bezpečnostního výboru Váňa dále sdělil, že směrnice, které byla předložena Evropskému parlamentu, byla nakonec vrácena k přepracování. Podle jeho výkladu by se v případě přijetí směrnice na území Evropské unie již nemohly vyrábět některé druhy zbraní. Navíc Česká republika by musela vynaložit 2,5 až tři miliardy korun na vykoupení všech zbraní, co jsou nyní mezi obyvateli. Vyhláška prý totiž neumožňuje je vyvlastnit.