V KSČM se ozývají hlasy, že musí pro voliče hledat nová témata. Odpůrci Filipova vedení mají svého favorita, někdejšího šéfa Mezinárodního svazu studentstva Josefa Skálu (63).

Ten chce v květnu kandidovat na předsedu a stranu od základu změnit. „Nakupila se mi spousta nominací z okresů. Už beru jako povinnost kandidovat,“ uvedl pro Právo.

Na vedení strany mu prý vadí, že ze strany dělá „panenku v koutě“, o jejíž názor k současnému dění se už moc lidí nezajímá.

„Myslím, že je tu stále více témat, která jsou velmi vážná, která se týkají zájmu velké části našeho obyvatelstva i národních zájmů, a tato témata se stávají kořistí jiných politických subjektů, včetně těch, které nesou vinu za jejich vznik,“ řekl Skála.

 V čele od roku 2005

Filipa však jeho ambice nechávají chladným a hodlá svou pozici na špičce strany obhájit. „Kandidovat je jeho svaté právo. Já se žádné výzvy nebojím,“ řekl již před časem Právu.

„Bylo by podivné, kdybych nebyl pod kritikou. To bych musel skončit. Dokud jsem kritizován, tak mohu kritiku přerodit do lepšího výkonu,“ dodal Filip, místopředseda Sněmovny.

Poprvé šéfoval KSČM v roce 2005 po rezignujícím Miroslavu Grebeníčkovi. V letech 2008 a 2012 už získal pozici díky hlasům delegátů na sjezdu.

V senátních volbách nemá strana co ztratit. V horní komoře parlamentu si drží jen jednoho senátora, Václava Homolku, kterému však příští podzim mandát ještě nekončí. Přijít by mohl pouze o svůj nyní šestičlenný senátorský klub složený ze zástupců SPO a Severočecha, z kterého třem senátorům končí letos mandát.


Určitě podporuji Vojtěcha Filipa a chtěla bych, aby funkci obhájilKateřina Konečná

Těžké to však budou mít komunisté v krajských volbách. V nich v roce 2012 skončili nečekaně dobře: v Ústeckém a Karlovarském kraji dokonce zvítězili, v řadě dalších zůstali jen pár procent za vítěznou ČSSD.

Nejčastěji získali po krajích pětinu hlasů. Nejhůř dopadli na Zlínsku se 16 procenty, nejlépe na Ústecku s 25 procenty, kde mají hejtmana Oldřicha Bubeníčka. Tento úspěch nebude snadné zopakovat.

Bubeníčka si nyní mnozí spolustraníci umějí představit i ve vedení. „Dostal jsem nabídky kandidovat na předsedu strany, ale nebudu,“ řekl Právu hejtman už na podzim.

Skála se však domnívá, že by Bubeníček měl usednout ve vedení jako místopředseda. „Velmi rád bych s ním spolupracoval,“ řekl Právu. „Krajské volby jsou pro nás gigantická výzva. Obhájit tento unikát v EU a NATO bude nesnadné,“ dodal Skála.

Ransdorf ztrácí vliv

K Filipovi zády se otáčejí i někteří straníci. Kritikou známý je europoslanec Miloslav Ransdorf, který však po své švýcarské kauze ztratil podle řady kolegů zbytek vlivu. Hlas Skálovi možná dá i první místopředseda KSČM Petr Šimůnek, který by rád svůj post obhajoval.

„Protože jsem se Skálou z pražské organizace, tak mi je bližší. Ale zase nemůže být předseda a všichni místopředsedové z Prahy a okolí,“ řekl Právu už před časem.

Europoslanec Miloslav Ransdorf

Europoslanec Miloslav Ransdorf

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Vyjádřit se nechtěl poslanec Stanislav Grospič, který šel proti Filipovi v letech 2008 i 2012, naposledy prohrál v poměru 275 ku 168. Jestli bude chtít s ním v květnu znovu změřit sílu, nechtěl Grospič Právu říci: „Je to předčasné.“

Současného předsedu si přeje europoslankyně Kateřina Konečná. „Určitě podporuji Vojtěcha Filipa a chtěla bych, aby funkci obhájil,“ sdělila Právu. Sama byla považována za možnou kandidátku mladší části strany.

„Je dost složité skloubit funkci europoslankyně a mateřství. Ucházet se o post ve vedení nechci a nemám zatím ani v plánu přijmout nominaci,“ uvedla.

Místopředseda KSČM Jiří Dolejš čeká, že volba vedení strany bude zajímavá. „My jsme v posledních sjezdech nikdy nebyli bez protikandidáta,“ řekl Právu. Sám zřejmě bude obhajovat svou funkci místopředsedy. „Neutíkám, pokud mě někdo navrhne, tak pravděpodobně na kandidaturu kývnu,“ dodal.