V uplynulých sedmnácti letech se to stalo hned dvakrát (1998 a 2013), ale v obcích a městech to téměř nejde. Lidem tak nezbývá než čekat na další řádné volby.

Jak vysvětlil odborník na ústavní právo Jan Kysela, existuje jediná možnost, kdy by v obci či městě šli lidé k urnám předčasně. Přestože platí pro všechna komunální zastupitelstva, reálná je vlastně jen v menších obcích.

„Ministerstvo vnitra volby vyhlásí v případě, že zastupitelstvo nemůže fungovat, tedy když odstoupí více než polovina jeho členů. Navíc musejí chybět náhradníci, kteří by ty, kteří složili mandát, vyměnili. U malých obcí, kde je sedmičlenné zastupitelstvo, to není úplně neobvyklé. Zato v Praze to nebude nic jednoduchého, protože náhradníků bude spousta,“ řekl Právu. V pražském zastupitelstvu sedí 65 lidí.

Mohou si za to voliči

Teoreticky by jedna strana mohla tímto způsobem v nějaké obci nové volby vyvolat, jenže další by proběhly v řádném termínu.

Pokud tedy lidé volili zastupitelstva v roce 2014 a v roce 2016 by se v jedné obci znovu vypsaly volby, tak by tam šli lidé k urnám znovu v řádném termínu – hned zas na podzim 2018.

„Skončí-li pouze jedna strana, záleží na tom, kolik má mandátů. Je-li jich dost, docílí nových voleb, třeba v očekávání, že dopadne lépe, protože prohráli boj o starostu obce. Je-li jich málo, bude zastupitelstvo útlejší,“ doplnil Kysela.

Jednodušší možnost vyvolání nových voleb v obci se nezdá ani politologovi Tomáši Lebedovi. „Je otázka, jestli by to vedlo k lepším výsledkům, anebo by se z vypisování nových voleb stal nátlakový mechanismus obecních politických klik. Navíc by byly nejen organizačně složité, ale i drahé,“ upozornil.

Lidé by neměli brát volby jako recesi, protože pak se velmi diví, co se na radnici dějeJeroným Tejc (ČSSD)

Předseda sněmovního ústavněprávního výboru Jeroným Tejc (ČSSD) důvod ke změně zákona pro obce nevidí.

Podle něj za nynější chaos v některých městech mají odpovědnost kromě místních politiků i voliči, kteří buď experimentují, berou volby jako recesi, anebo k urnám vůbec nepřijdou.

„Změna volebního systému či zjednodušení vyhlášení nových voleb není řešením. Je hlavně na lidech, aby si uvědomili odpovědnost a aby neustále neexperimentovali s novými stranami, jejichž historii ani kandidáty neznají. Ani by neměli brát volby jako recesi, protože pak se velmi diví, co se na radnici děje, jako třeba v Brně-středu kvůli hnutí Žít Brno,“ řekl Právu.

Podle Tejce by rozčarování v některých městech mohlo být lékem, aby si lidé v roce 2018 lépe rozmysleli, komu dají hlas.

Dlouholetý teplický primátor a senátor Jaroslav Kubera (ODS) si také myslí, že výsledek voleb je zodpovědností lidí, kteří se nechají nalákat novými stranami.

Senátor a primátor Teplic Jaroslav Kubera (ODS)

Senátor a primátor Teplic Jaroslav Kubera (ODS)

FOTO: Petr Horník, Právo

„Jak je pak hodně subjektů, tak to dělá problémy a výsledkem je, že město pak strádá. Lidé si ale nějak vybrali, a teď si to musejí vytrpět,“ řekl Právu.

Primátor možnost předčasných komunálních voleb v obcích rozhodně nepodporuje. „To by bylo nebezpečné, objevovaly by se neustálé pokusy někoho odvolávat. Na to se najde vždy dost ochotných, kteří netuší, co způsobí,“ dodal.

Zastupitelstvo jako shromáždění

Podle Kysely mnohdy nepřehledné přeskupování politických sil v obci je určitou daní za organizační model, na kterém jsou komunální a z větší části i krajské volby postaveny.

„Jde o princip shromáždění, který je jiný, než na jakém jsou budovány parlamentní volby. Shromáždění z nitra zastupitelského sboru generuje výkonné orgány, které existují díky vůli zastupitelského sboru,“ uvedl.

Proto také primátor či starosta nemají zvlášť silné postavení a jejich pád neznamená automaticky konec rady, zatímco když padne premiér, končí celá vláda a karty rozdává prezident.

„Na komunální úrovni chybí vnější činitel, který by zastupitelstvo rozpouštěl. Právě jeho nerozpustitelnost je také jeden z principů,“ upozornil Kysela.

Podle něj vyvolat předčasné volby v obci by nešlo ani referendem. Pravidla totiž výslovně zakazují, aby se hlasování týkalo personálních otázek. „Tedy i odvolávání lidí z funkce, což by byl tento případ,“ řekl Právu.

Letos se volilo v osmi desítkách případů, v drtivé většině v malých obcích, kde se rozpadlo sedmičlenné zastupitelstvo, a nebyli náhradníci. V Česku je celkem 6248 měst a obcí.