Blokujete ve Sněmovně přijetí zákona o elektronické evidenci tržeb. Protestujete i proti přijatému zákonu o kontrolních hlášeních DPH od podnikatelů, což má zvýšit výběr daně z přidané hodnoty. Proč se vláda vždy, když přijde s nápadem, jak zlepšit výběr daní, dočká z vaší strany tak negativních reakcí?

Protože pod záminkou efektivního výběru daní provádí vláda spíše efektivní tažení proti svobodným lidem, aby je získala stoprocentně pod kontrolu. K tomu patří nejenom kontrolní hlášení, ale následně na ně navazující elektronická evidence tržeb. Vládě to fantasticky pomůže získat komplexní informace o podnikatelích. Každý, kdo si vybudoval své know-how, své obchodní tajemství, o něj přijde. Jste živnostník, máte své odběratele, dodavatele. To tvoří vaše obchodní tajemství, které vám poskytuje konkurenční výhodu. Podle zákona o kontrolních hlášeních musíte své obchodní partnery kompletně odkrýt.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Odevzdáte seznam finanční správě, která není nepropustná, zvláště když spadá pod resort, který vede člověk s apetitem k nepřátelskému přebírání firem. Jaké lepší podklady už může mít než ty, jaké má kdo dodavatele, odběratele, obchodní vztahy?!

Kde to prospěje lepšímu výběru daní? Nikde, jen to zvýší kontrolu státního aparátu propojeného s oligarchickou mocí nad podnikateli a míru šikany vůči podnikatelům. Po kontrolních hlášeních čekám už jen požadavek na kamery v bytech, které by každého sledovaly čtyřiadvacet hodin denně.

Není přesto trochu nadnesené tvrzení, že vyplnit kontrolní hlášení podnikatele šikanuje?

Propojení mezi podnikatelem a státní mocí je podle tohoto zákona nevyrovnané. Podnikatel musí podat hlášení elektronicky, to by mně vadilo nejméně. Když se ale zpozdí i o velmi malý čas, dostane automaticky 10 tisíc pokuty, když udělá chybu, je finančním úřadem vyzván, aby do pěti dní doplnil kontrolní hlášení. Když to nestihne, dostane 50 tisíc pokuty. Za nedodržení povinnosti státu žádná sankce nehrozí, podnikatel má šibeniční lhůty a likvidační sankce.

Výzva státní instituce vůči podnikateli se považuje za doručenou momentem odeslání. Zatímco když podnikatel odesílá hlášení státu, zodpovídá i za doručení. Má zodpovědnost za něco, co přitom nemůže ovlivnit. Stát má přitom na odpověď třicet dní, on pět. Nechápu, jak tato praxe přispěje ke zlepšení výběru daní. To je skutečně šikana státní oligarchické moci, která přispívá k tomu, o co tahle vláda usiluje – mít všechny pod absolutní kontrolou, aby věděli, co kdo dělá.

Této vládě končí mandát zhruba za dva roky. Co když přijde jiná vláda, třeba by jí přehled o placení daní pomohl.

Ale v čem? Samozřejmě mít na někoho kompromitující materiály je vždy lákavé, i pro ty mravné. Pokud ale máte lidskou svobodu jako svoji prioritu, tak se toho musíte zříci. V okamžiku, kdy otevřete Pandořinu skříňku omezování lidské svobody a snahy mít každého pod kontrolou či mít v každém bytě kameru, abyste věděl, co dělá, připravujete konkrétní kroky k tomu, aby svoboda u nás zmizela.

Říkáte, že ministr financí Andrej Babiš podezírá všechny podnikatele z nepoctivosti, nepodezíráte zase vy všechny finanční úřady, že budu prolamovat obchodní tajemství?

To je stejné, jako když se mě zeptáte, zda mám důvěru či nedůvěru k policii. Dnes a denně jsou přitom média plná informací a citátů z vyšetřovacích spisů, které rozhodně veřejné nejsou. Zásada, která by měla platit, je, že pokud nějaké informace nejsou nezbytně nutné, tak je lepší je nezjišťovat a neshromažďovat. Informace z kontrolních hlášení potřebuji jen tehdy, když si z odesilatelů hlášení chci udělat vydíratelné a závislé objekty.

Jak tedy zvýšit efektivnost výběru daní?

Větší svobodou a zodpovědností – to byla filozofie jednotného inkasního místa, které jsme navrhovali. To je babišismu cizí, protože lidé na něm nejsou závislí, a proto byl zákon zrušen. Jednoduchost, přehlednost a svobodu nepotřebuje. On potřebuje složitost a kontrolu nad každým.

To je základní problém kontrolních hlášení, která geniálně doplňuje elektronická evidence tržeb. Kombinace obou opatření umožňuje všem babišům a babišismu, netvrdím, že Babišovi osobně, aby omezili svobodu každého podnikatele a udělali z něj závislého a 24 hodin kontrolovatelného člověka. K zefektivnění výběru daní ale rozhodně nedojde.

Jenže i svobodná ekonomika určitou kontrolu potřebuje.

Samozřejmě, a proto proti kontrolním mechanismům nikdo neprotestuje. Ale o to vůbec nejde. Babiš si nechal v rozpočtu na příští rok schválit peníze pro 400 nových úředníků, kteří by měli zajišťovat elektronickou evidenci tržeb. Ta rozhodně ale příští rok nebude.

Celkové náklady na elektronickou evidenci tržeb by během příštích pěti let mohly dosáhnout zhruba deseti miliard. Pokud byste vzali jen polovinu těchto peněz a polovinu úředníků a použili je na podporu stávajících kontrolních mechanismů, tak prospějete lepšímu výběru daní podstatně více.

Babiš ale nechce lepší výběr daní, chce socialistickou mašinu na peníze. Prostřednictvím kontrolních hlášení mít o všech dokonalý přehled, prostřednictvím elektronické evidence tržeb tyto informace on-line doplňovat. Miliardovými investicemi získat zakázky pro své kamarády a každoročními provozními náklady vytvořit stroj na peníze pro několik oligarchů na účet daňových poplatníků. To je skutečný cíl elektronické evidence tržeb, je to tunel pro daňové poplatníky a kompletní dohled nad živnostníky.

Neděláte z Andreje Babiše démona?

To rozhodně nedělám. Vše, co jsem řekl, je jen pragmatický rozbor skutečného smyslu kontrolních hlášení a na ně navazující elektronické evidence tržeb. Pravda zní někdy děsivě. Kontrolní hlášení je šikana, elektronická evidence tržeb je navíc tunel na daňové poplatníky. Tady jsme řekli dost. To už nepřipustíme.