Jde o součet hrubého platu a zdaňovaných paušálních náhrad na dopravu, stravu a reprezentaci, jejichž použití nemusí poslanec ani senátor nijak dokládat. Zákonodárci si tak polepší proti letošnímu roku celkově nejméně o 6600 korun měsíčně, ministři o 9400 Kč a třeba prezident o 27 800 korun.

Pro srovnání – průměrné platy běžných zaměstnanců při ekonomickém růstu se za poslední rok zvedly o 944 korun měsíčně. Důchody se příští rok zvednou o 40 korun měsíčně a penzisté k tomu dostanou v únoru jednorázový příspěvek 1200 korun.

Politici, soudci i žalobci mají o svých platech jasno od včerejška, kdy vyšlo ve Sbírce zákonů sdělení ministerstva práce a sociálních věcí o výši jejich platové základny. Ta pro příští rok činí pro politiky 60 815,65 koruny. Na jejím základě se pak pomocí různých koeficientů vypočítávají jak platy, tak náhrady. Platová základna vychází z průměrné měsíční mzdy v roce 2014, která dosáhla 25 879 korun.

Soudci a žalobci si pomohli už dřív

Příjmy se pak zvyšují díky různým funkčním příplatkům. V případě poslanců a senátorů také závisejí na vzdálenosti jejich bydliště od Prahy, z čehož plynou paušální náhrady na dopravu. Poslanci a senátoři bez funkcí bývají v menšině.

Zatímco u ústavních činitelů dosáhne meziroční růst sedmi procent, soudci a státní zástupci si přilepší o 2,5 procenta. Důvod je jednoduchý – soudci si totiž v minulých letech žalobami vymohli změnu platového zákona.

Tehdy parlament vrátil výpočet jejich platů z 2,75násobku na trojnásobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Žalobci pak mají nárok na 90 procent platu soudců. Náhrady jsou u všech soudců stejné a od ledna se zvýší o sto korun měsíčně na 4300 hrubého měsíčně. Žalobci žádné nepobírají.

Soudci se navíc postarali o to, že ministerstvo práce muselo od letoška přepočítat platovou základnu, kterou na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu do té doby stanovilo špatně, v neprospěch nejen soudců a žalobců, ale také všech ústavních činitelů.

Novela zajistila postupný růst příjmů

Příjmy činitelů i soudců se přitom od roku 2007 postupně snižovaly, do konce loňského roku pak zůstaly zmrazeny. Kvůli hrozbě skokového růstu o 26 procent po rozmrazení pak koncem loňského roku prošla po dlouhých hádkách parlamentem novela platového zákona. Ta má ústavním činitelům zajistit postupný růst jejich příjmů tak, aby se v roce 2019 odvíjel od 2,75násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře.

Příští rok má jít o 2,35násobek, následující rok o 2,45násobek a v roce 2018 o 2,5násobek. Platový zákon se týká nejen poslanců a senátorů, členů vlády, prezidenta a soudců, ale také členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Ústavu pro studium totalitních režimů, Českého telekomunikačního úřadu a také členů Nejvyššího kontrolního úřadu.

Až bude mít nastupující soudce plat 200 tisíc, situace bude neudržitelnáMiloslav Kala, šéf NKÚ

Právě Petr Neuvirt z NKÚ podal v březnu kvůli stanovení platové základny žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 7, který jednání přerušil a věc předložil Ústavnímu soudu. Nejvyšší soudní instance ale dosud nerozhodla.

Šéf NKÚ Miloslav Kala už v minulosti kritizoval výši platů soudců, které označil za privilegovanou skupinu. „Není možné zachovat stávající stav, jinak se nůžky rozevřou. Až bude mít nastupující soudce plat 200 tisíc, když průměrný plat bude 40 nebo 50 tisíc, tak ta situace bude neudržitelná,“ nechal se slyšet Kala v narážce na fakt, že soudci si opakovaně vynutili úpravu platů proti rozhodnutí parlamentu.