Přibývá jich a je nutné pro ně hledat útočiště, aby nebyli za plotem v zadržovacích táborech s dospělými.

Jen do výchovného ústavu Klíčov na pražském Proseku jich na základě předběžného opatření soudu pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí dopravili za jediný měsíc dvacet.

Oddělení s osmi místy pro cizince tu z rozhodnutí resortu školství vzniklo teprve 15. července. Stejný počet míst otevřel i výchovný ústav ve Višňové na Znojemsku. Ministerstvo tak muselo řešit situaci, kdy dosud jediné zařízení pro děti-cizince v Praze 5 již nestačilo.

Mají plno

„Od té doby tu máme plno, prošlo nám tu již dvacet klientů ve věku mezi patnácti a osmnácti roky ze SýrieAfghánistánu,“ řekl Právu ředitel ústavu Patrik Matoušů.

Z dvaceti uteklo deset klientů, tři byli chyceni, zbytek jsme už neviděli. Patrik Matoušů, ředitel

Zdejší pracovníci se s nimi seznámí, vyperou jim osobní prádlo. Děti projdou lékařskou prohlídkou. Žádný ze zadržených zatím nemocný nebyl. Jazykovou bariéru tu překonávají s přispěním tlumočníků i za pomoci jazykového softwaru, který obsahuje základní fráze.

„U nás se začínají seznamovat s češtinou. Chovají se slušně, nemáme s nimi žádné problémy,“ uvedl ředitel.

Pryč za rodinou

Problémy však nastanou až ve chvíli, kdy kluky pustí mimo areál. První dva dny totiž mladí cizinci zůstávají jen ve svém oddělení, pak mají dva týdny volný pohyb pouze po areálu. Jakmile ale mohou brány ústavu v doprovodu pedagogů opustit, do některých jako když střelí. Z dvacítky jich polovina utekla. Zpět se za pomoci policie vrátili jen tři.

„Uteklo deset klientů, tři byli chyceni, zbytek jsme už neviděli. Ani jeden z mladíků nepožádal u nás o mezinárodní ochranu a při rozhovorech uvedli, že v ČR zůstat nechtějí,“ popsal Matoušů. Mířili dál, často za rodinou na Západě.

„Někteří cestují sami, protože je rodina vyslala za příbuznými nebo byli rozděleni při cestě. Většinou k nám přišli přes Maďarsko,“ přiblížil ředitel osudy mladých klientů.

Nechtějí za plot

Ministerstvo se připravuje i na případy, kdy se za děti vydávají dospělí, aby si zajistili mírnější postup. Jak připustila Právu mluvčí ministerstva školství Jitka Ježková, takové případy se již stávají. „Někdy se prokáže, že zachycená osoba není nezletilá, ale zletilá,“ sdělila v pátek na dotaz Práva. Většině nezletilých je totiž 15 až 18, kdy je těžké rozhodnout, zda se za dítě jen vydávají.

„Problémy v současné době činí skutečnost, že se do zařízení pro nezletilé dostávají osoby, které o sobě ,pouze‘ prohlásí, že jsou nezletilé,“ tvrdí se ve zprávě, kterou ve čtvrtek předložila ministryně Kateřina Valachová vládě a kterou Právo získalo.

Do zařízení pro nezletilé se dostávají osoby, které o sobě „pouze“ prohlásí, že jsou nezletilé.Kateřina Valachová

Cizinec, který se chce vyhnout střeženému táboru, se takzvaně omladí a až poté se sám přizná. Někdy jeho podvod odhalí až lékaři při vyšetření. Pravidlo je však takové, že dokud se neprokáže přesný věk běžence, předpokládá se, že mu ještě 18 let není. Na Klíčově podle ředitele také měli pochybnosti u některých mladíků, ale při lékařském vyšetření se podezření ani jednou nepotvrdilo.

Skutečný věk běžence se dá ověřit rentgenem zápěstí. Vyhodnotit snímky musí odborné pracoviště, jakým je třeba antropologická laboratoř v nemocnici Praha-Motol. Ověřování dělá např. i cizinecká policie v Břeclavi. Někteří běženci vyšetření odmítnou. Ti jsou pak považováni za zletilé. Jak ale připouští ministerská zpráva, toto určení věku nemusí být přesné.

„Výsledky vyšetření jsou tedy často sporné, v hraničních případech by měla platit presumpce ve prospěch žadatele,“ uvádí dokument. Nezletilí mají oproti dospělým výhody, především nemusejí do zadržovacích táborů.

Opatrovníci z vnitra

V současné době se podle zprávy většina nezletilých bez doprovodu do přijímacích zařízení pro cizince nedostává. „Jsou umisťováni na základě rozhodnutí soudu do školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo do péče osoby označené v rozhodnutí soudu,“ konstatuje zpráva.

Ministerstvo vnitra jim navíc přiděluje opatrovníka, který sleduje průběh pohovorů, zjišťuje informace o dítěti ze země jeho původu, a pokud je třeba, zprostředkovává také právní zastoupení.

Další opatrovník, tzv. pro pobyt, kterého pak určí soud, provází nezletilého cizince, požádá-li o mezinárodní ochranu. To již nemusí být český úředník, ale může to být i příbuzný nebo člověk blízký dítěti.