Článek
„Výsledky všech tří testů zůstaly za očekáváním. Zejména průměrnou úspěšnost žáků na úrovni 9. ročníku ZŠ v testu přírodovědného přehledu lze označit za neuspokojivou,” konstatovala inspekce, která do testování zapojila 2311 škol.
Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala za slabé výsledky mohou tři hlavní věci. Jednou je úzké propojení přírodovědných předmětů s matematikou. Její výuka se soustředí spíš na teorii, ne na využitelnost v dalších předmětech.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Školy se pak také zaměřují hlavně na češtinu a matematiku, ostatní předměty zůstávají v pozadí. Třetí příčinou je pak to, že stále ve třídách převládá frontální výuka – učitel přednáší a školáci poslouchají. Málo se využívají moderní přístupy a nepodporuje se aktivita žáků, shrnul inspektor.
Obě skupiny skládaly stejné testy obsahující úlohy z chemie, fyziky, přírodopisu a otázky z dějepisu, zeměpisu a občanské výchovy. Prvních 30 úloh bylo totožných a podle toho, jak v nich žák uspěl, dostal následně základní nebo obtížnější variantu.
Deváťáci nejlepší v dějepise
Žáci 9. tříd měli největší úspěšnost v dějepisných (63 procent) a zeměpisných (61 procent) otázkách. Největší problémy jim naopak dělaly úlohy z chemie a fyziky, kde byla úspěšnost (49, respektive 52 procent).
Studenti 3. ročníku středních škol se také nejvíc potýkali s chemií (úspěšnost 54 procent) a přírodopisem (úspěšnost 57 procent). Lépe se jim vedlo ve fyzice, kde byla úspěšnost 59 procent.
Za pozitivní inspekce označila fakt, že podíl žáků s výrazně nízkou průměrnou úspěšností (do 20 procent) byl nižší než jedno procento celkového počtu. Naopak pět až sedm procent žáků dosáhlo v každém z testů vynikajícího výsledku s úspěšností nad 80 procent.