„Výsledky všech tří testů zůstaly za očekáváním. Zejména průměrnou úspěšnost žáků na úrovni 9. ročníku ZŠ v testu přírodovědného přehledu lze označit za neuspokojivou,” konstatovala inspekce, která do testování zapojila 2311 škol.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala za slabé výsledky mohou tři hlavní věci. Jednou je úzké propojení přírodovědných předmětů s matematikou. Její výuka se soustředí spíš na teorii, ne na využitelnost v dalších předmětech.

Školy se pak také zaměřují hlavně na češtinu a matematiku, ostatní předměty zůstávají v pozadí. Třetí příčinou je pak to, že stále ve třídách převládá frontální výuka – učitel přednáší a školáci poslouchají. Málo se využívají moderní přístupy a nepodporuje se aktivita žáků, shrnul inspektor.

Obě skupiny skládaly stejné testy obsahující úlohy z chemie, fyziky, přírodopisu a otázky z dějepisu, zeměpisu a občanské výchovy. Prvních 30 úloh bylo totožných a podle toho, jak v nich žák uspěl, dostal následně základní nebo obtížnější variantu.

Deváťáci nejlepší v dějepise

Žáci 9. tříd měli největší úspěšnost v dějepisných (63 procent) a zeměpisných (61 procent) otázkách. Největší problémy jim naopak dělaly úlohy z chemie a fyziky, kde byla úspěšnost (49, respektive 52 procent).

Studenti 3. ročníku středních škol se také nejvíc potýkali s chemií (úspěšnost 54 procent) a přírodopisem (úspěšnost 57 procent). Lépe se jim vedlo ve fyzice, kde byla úspěšnost 59 procent.

Za pozitivní inspekce označila fakt, že podíl žáků s výrazně nízkou průměrnou úspěšností (do 20 procent) byl nižší než jedno procento celkového počtu. Naopak pět až sedm procent žáků dosáhlo v každém z testů vynikajícího výsledku s úspěšností nad 80 procent.