Hlavní obsah

NBÚ chce proklepnout zbrojařské firmy, zda je neovládají podezřelí lidé

Právo, Oldřich Danda

Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) si chce více posvítit na vlastníky zbrojařských firem, protože má podezření, že je mohou ovládat podezřelí lidé. Navrhuje proto změnit zákon o obchodování s vojenským materiálem, aby speciální prověrku museli získat i vlastníci a akcionáři.

Foto: Milan Malíček, Právo

Článek

Podle Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) je to nebezpečný návrh, který povede pouze k tomu, že velké firmy z Česka odejdou nebo vyvolají arbitráže.

„Cesta do pekel“

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Úřad sám nemůže navrhovat změnu zákonů, proto se dohodl s poslancem ČSSD Václavem Klučkou. Ten předložil pozměňovací návrh, aby prověrku pro obchodování s vojenským materiálem museli získat nejen členové vedení podniků a dozorčích rad, ti ji musí mít už dnes, ale i vlastníci firem a velcí akcionáři, kteří mají více než 40 % akcií.

„Chybí nám v tom zákoně vlastníci. O nich často nic nevíme. A podstatou návrhu je dostat se až k majitelům firem,“ řekl Právu Klučka. S jeho návrhem již souhlasil branný výbor Sněmovny, o zákonu by poslanci měli jednat během léta. Klučka je členem výborů pro obranu i bezpečnostního.

Jediní v Evropě

Podle prezidenta AOBP Jiřího Hynka má NBÚ sice dobrý úmysl, ale těmi je často dlážděna cesta do pekel. „Úmyslem je najít mechanismus, jak zabránit ‚mafiánům‘ vlastnit firmy, které mohou obchodovat s vojenským materiálem, což je sice dobrý úmysl, ale mafiáni najdou způsob, jak to obejít, a jen to dopadne na výrobní podniky,“ řekl Právu Hynek.

Podle něj žádná jiná evropská země zbrojaře takto nereguluje. „Chci vidět, jak majitelé velkých koncernů, jako jsou Thales, Lockheed Martin nebo Honeywell, půjdou žádat o prověrku. Spíš si myslím, že tu ukončí výrobu,“ řekl Hynek.

Problémem je také, že NBÚ může prověřovat pouze obyvatele EU. Vlastníci z jiných zemí by prověrku nemohli dostat a museli by obchodovat přes prostředníky. Jako příklad Hynek uvedl největší českou továrnu na střelivo Sallier a Bellot, kterou vlastní brazilská firma.

„Ta by určitě vše hnala k mezinárodní arbitráži, protože by šlo o zmařenou investici,“ poznamenal.

Podle něj by přitom stačilo, aby každá firma, která chce licenci na obchodování s vojenským materiálem, doložila vlastnickou strukturu.

Klučka si myslí, že obavy zbrojařů jsou liché. „To je spekulace, že vše poženou k arbitráži. Pokud je firma zdravá a nemá se čeho obávat, tak nemohou mít s tímto žádný problém,“ reagoval Klučka.

Dodal, že je ochotný přistoupit na to, aby se účinnost zákona odložila. „Ať si celý sektor zvykne na novou praxi,“ dodal.

Podle Hynka je v Česku více než dvě stě firem, které mohou obchodovat se zbrojním materiá-lem, ale většina z nich jsou strojírenské a elektrotechnické firmy, nikoli klasičtí zbrojaři.

„Podstatná část nejsou tak zvaní obchodníci se smrtí, kteří někde nakoupí samopaly a pak je prodají, ale výrobní firmy, které se často zaměřují na letecký průmysl,“ uvedl Hynek.

Reklama

Výběr článků

Načítám