Užití dronů je široké, používají je vojáci, hasiči či policisté v nebezpečných oblastech, energetické firmy na kontrolu plynovodů či vysokého napětí, ale také filmaři a televizní a internetové zpravodajství.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Stát chce na tuto poptávku zareagovat a vytvořit výcvikový koridor, v kterém by se jak státní složky, tak soukromé firmy mohly cvičit.

Podle informací Práva nápad na dronové cvičiště vznikl na ministerstvu dopravy. Polygon by měl vyrůst někde v prostorách vojenského újezdu v Brdech, který od příštího roku přestane sloužit armádě a měl by být vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí.

Drony se stávají cenově dostupnějšími a také technologie jsou přístupnějšíletecký expert Tomáš Souček

Informaci Právu potvrdil mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold. Podle něj zástupci dopravy, obrany, vnitra, průmyslu a obchodu, Úřadu pro civilní letectví a Řízení letového provozu jednají o „možnosti zřízení státního testovacího polygonu pro bezpilotní systémy“ na Brdsku.

„Záměrem je podpořit postupnou integraci bezpilotních systémů do společného vzdušného prostoru. Předpokladem takové integrace je totiž mj. vývoj a ověření příslušných technologií a provozních postupů, což by mohlo v podmínkách ČR jen obtížně probíhat mimo zvláště vyhrazenou oblast,“ řekl Právu Neřold.

Podle leteckého experta Tomáše Součka je narůstající trend využívání bezpilotních letounů očividný. „Jednak se drony stávají cenově dostupnějšími a také technologie jsou přístupnější. Proto to už není přístupné jenom vojskům, ale komukoli,“ řekl Právu.

Nejlevnější drony lze pořídit za několik tisíc, vybavenější s větší výdrží a doletem mohou stát i milióny korun. Jsou vybaveny sledovacími systémy s kamerami, mikrofony či infračervenými přístroji.

Zatím jezdí k Mnichovu

Firmy by polygon přivítaly, protože jejich lidé nyní musí jezdit na cvičiště k bavorskému Mnichovu, kde zkoušejí např. ovládání vysílačkou na delší vzdálenost.
„Určitě bychom to uvítali, abychom nemuseli jezdit tak daleko,“ řekl Právu Jaroslav Kopřiva, obchodní ředitel brněnské firmy Robodrone.

Ve své nabídce mají dva letouny – menší, který slouží hlavně k monitorování, a větší, jenž může nést až 15kilové břemeno nebo i robotickou ruku. Kromě prodeje nabízejí i jednorázově letové hodiny s pilotem.

Ve státním polygonu by si podle Kopřivy mohli vyzkoušet třeba let ve špatných povětrnostních podmínkách nebo v mlze. Zatím dodávají soukromníkům, ale rýsují se i zakázky státnímu sektoru.

„Předváděli jsme naše stroje Horské službě ve Špindlerově Mlýně. Na stroj jsme namontovali reproduktor a zkoušeli situaci, kdy by mohli záchranáři dron poslat nad lavinu a mluvit na zavalené,“ dodal Kopřiva.

Nejvíc používá bezpilotní letouny armáda, ve svém arzenálu má domácí stroje, které vyvíjí a vyrábí Vojenský technický ústav (VTÚ), i americké letouny.
VTÚ se daří držet s konkurencí krok, dnes např. předvede svou novinku BRUS, kterou na vojenské letiště v pražských Kbelích přijede požehnat i kardinál Dominik Duka. Letoun už prošel zkouškou ohněm, protože byl nasazen při pozorování místa výbuchů vrbětického muničního skladu, který leží v areálu patřícím právě VTÚ.

Budou hlídat v Afghánistánu

Armáda zavádí i nové bezpilotní průzkumné letouny s velkou výdrží ScanEagle, které by měly pomáhat vojákům při střežení největší spojenecké základny Bagram v Afghánistánu. Deset dronů české armádě darovaly USA. Stroje mají hodnotu okolo dvou set miliónů korun.

Podle mluvčí generálního štábu Jany Růžičkové bude na obsluhu celého systému vyškoleno 16 vojáků ze 102. průzkumného praporu z Prostějova přímo v USA.
„Školení absolvují ve dvou etapách v USA. Od dubna bude celý systém nasazen v Afghánistánu ve prospěch strážní jednotky na základně Bagram,“ řekla Právu.

Armádní bezpilotníky
ScanEagle váží přes dvacet kilo, je dlouhý 1,2 metru a rozpětí křídel má 3,1 metru. Ve vzduchu vydrží až 24 hodin. Letoun řídí vycvičený voják ze země.
Stroj je vybaven digitální kamerou a infračervenými přístroji. Obsluha tak může sledovat reálný obraz až ze vzdálenosti sto kilometrů ve dne i v noci. Maximální rychlost dronu je až 150 kilometrů.
Ke startu ani k přistání nepotřebuje skoro žádný prostor. Do vzduchu ho dostane speciální katapult a přistává pomocí záchytného lanového systému.
Česká armáda používala řadu let český bezpilotní letoun Sojka, který vyvinul Vojenský technický ústav a který má výdrž až šest hodin.
Protože je ale tento stroj příliš velký a těžký (145 kg) a ke startu potřebuje auto s rampou, armáda koupila v roce 2009 vojákům do Afghánistánu za dvacet miliónů korun dva komplety amerických bezpilotníků RQ-11 Raven. Ty váží jen několik kilo a mohou startovat z ruky. Nevýhodou ale je, že vydrží ve vzduchu maximálně 80 minut.