„Kolik toho vypije? To se dá těžko říct, sami o tom zpravidla lžou,“ říká přednosta Kliniky adiktologie (léčby závislostí, pozn. red.) Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Michal Miovský.

„Děti jsou dnes schopné vypít takové množství alkoholu, že by se za to nemusel stydět žádný dospělý. Šestnácti, sedmnáctiletý metabolismus už něco snese, a tak jsou to často koňské dávky,“ vysvětluje odborník.

„Pivo neberou prakticky jako alkohol, což už pochopili i výrobci lihovin, kteří v reklamách míří přímo na teenagery jako na cílovou skupinu,“ podotkl Miovský.

Největší pijani

Před rostoucím počtem dětí závislých na drogách, alkoholu, tabáku nebo automatech varují odborníci už léta. Čeští puberťáci jsou totiž největšími pijany v Evropě a přední místa žebříčku zaujímají i v kouření a užívání drog.

Také Petr a jeho rodina dlouho nevěřili, že by u něj mohlo jít o rozvinutou závislost. Teprve po návštěvě ordinace v ulici Na Bojišti v Praze 2 chlapec pochopil, že sám si už nepomůže.

„Své užívání nebyl schopen vůbec regulovat. Selhával v úplně jednoduchých situacích, při nichž by vydržet měl a pro které si sám stanovil hranici a plán,“ popsal Právu Miovský. Právě v určení a dodržování pravidel spočívá podstata léčby, která může vedle psychoterapie zahrnovat i léčbu medikamenty.

Musel projít detoxem

Než Petra mohli zdejší odborníci přijmout do ambulantní péče, musel projít dětským a dorostovým detoxikačním centrem pražské nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského.

Také zdejší pracoviště je svého druhu unikátní. Ročně jím projde kolem tří stovek nezletilých pacientů, kteří se potřebují akutně zbavit toxických nánosů ve svém těle a motivovat k případné léčbě. Jejich pobyt je ale časově omezený a většina z nich tam stráví zhruba dva týdny.

Adiktologická ambulance je právě oním místem, kde mohou najít pomoc po detoxikaci. Také Petr uznal, že se musí léčit, až po několika návštěvách tohoto zařízení. „Velký posun je už v tom, že vůbec dokázal pojmenovat, že má větší spotřebu, než tvrdil,“ podotkl Miovský.

Vede závislost na počítačích

Polovina dětí z patnácti rodin, které na nové pracoviště zatím dorazily, má problém s nadměrným hraním na počítači. „Ať už jde o hraní her, nebo sledování internetu. Hrají i deset hodin denně, dlouho do noci, pak padají únavou, nejsou schopny chodit do školy,“ uvedl přednosta kliniky.

S neovladatelnou potřebou hraní her vyhledala pomoc i rodina 14letého Karla. Jeho „denní norma“ u počítače představovala kolem šesti hodin, častěji však tímto způsobem trávil osm až deset hodin, dlouho do noci a tajně.

Svůj problém nejprve skrýval, potom zase bagatelizoval. Teprve když začaly problémy ve škole, zdravotní problémy z únavy a počítač začal vytěsňovat z Karlova života veškeré ostatní aktivity, připustil si potřebu léčby. Hraní se mu zatím podařilo zredukovat na polovinu času.

„Většinu našich klientů tvoří mládež mezi 14. a 17. rokem věku. Máme ale i dvanácti nebo třináctileté závislé,“ podotkl Miovský.

„Problémy s alkoholem jsou v tomto věku nejčastěji kombinovány s užíváním konopí. Dochází k nám i 14letá dívka se závislostí na pervitinu,“ dodal klinický psycholog. Se závislostí na tabáku se na zdejší pracoviště obrátil údajně zatím jediný nezletilý klient.

Myslel na cigarety

To docentka Eva Králíková z Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK má nezletilých pacientů se závislostí na tabáku desítky.

„Náš nejmladší pacient byl dvanáctiletý chlapec, který kouřil od devíti let krabičku denně a od velké přestávky myslel ve škole jen na to, jak skončí vyučování a bude si moci venku zapálit,“ řekla Právu Králíková. V takových případech se lékaři snaží s pacientem dosáhnout změny jeho denních stereotypů.

Dotyčnému dvanáctiletému pacientovi předepsali náhradní terapii nikotinem.
„Dostával čistý nikotin bez těch tisíců nebezpečných látek, které jsou obsaženy v tabákovém kouři,“ upřesnila Králíková s tím, že nikotin byl chlapci podáván ve formě pastilek a žvýkaček.

Je však možné ho dostávat i ve spreji nebo náplastech. Léčby se hoch účastnil několik měsíců. „V té době nekouřil, pak přestal chodit,“ uvedla Králíková. Zda nakonec skutečně kouření zanechal, neví.

První cigareta kolem 10 až 12 let

Nejčastější věk, kdy člověk sáhne po první cigaretě, je podle odborníků v Česku kolem 10 až 12 let. Kdy se člověk stane závislým na nikotinu, záleží na typu receptorů v mozku.

„Jen asi 10 procent kuřáků může kouřit příležitostně, tedy třeba jen o víkendu, zkrátka ne denně,“ varuje Králíková. Většina se velmi rychle propadne do závislosti, přičemž platí, že čím mladší mozek, tím je zranitelnější, protože je nezralý.

A jak je to s úspěšností léčby závislosti na nikotinu? U dospělých se pohybuje do 40 procent, dětští pacienti mívají slabší motivaci, a proto i úspěšnost. „Ale mladších než 18 let jsme měli jen několik desítek, a proto nemáme statisticky významné číslo,“ podotkla Králíková.