„Nejčastěji se u dětí objevuje porucha označovaná jako ADHD (neuro-vývojová porucha pozornosti s hyperaktivitou a extrémní impulzívností, pozn. red.), má ji asi dvanáct procent dětské populace. Další jednotky procent dětí trpí schizofrenií, která se nejčastěji rozvíjí mezi 13. a 18. rokem a může mít vliv i na snížení IQ,“ vyjmenovala vedoucí lékařka dorostové psychiatrie a jediného denního stacionáře pro adolescenty v zemi ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) Petra Uhlíková.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Neřeknou, že jsou smutné

„Pak je to deprese, jež se může v době dospívání přesmyknout k mániím, a bipolární poruchy. Obě tyto nemoci hrozí i tím, že u pacientů dojde k sebepoškozování. Je to u 55 a 85 procent z nich. Prokazatelně se takto nemocný pokusí alespoň jednou v životě o sebevraždu. Stále častěji se také objevují poruchy ­příj­mu potravy,“ dodala.

Problémem je, že pro tyto děti chybí odborná péče. Často se jim nedostane vůbec žádné nebo zoufalí rodiče vodí své potomky k pediatrovi s bolestmi, které mají příčinu úplně jinde než v žaludku.

„Potřebovali bychom asi tak dvakrát větší počet ambulancí a několikanásobně více pedopsychiatrů. Zvláště u malých dětí je diagnostický proces hodně složitý. Neumějí říct, že jsou smutné, takže často končí s různými bolestmi u pediatrů. Navíc rodiče si často neumějí vysvětlit změny nálad, nevolnosti, poruchy spánku nebo náhlou agresivitu. Takže si toho nevšímají nebo vyčkávají, až to přejde. A to si může vyžádat nevratné následky,“ upozornila Uhlíková.

Může se stát, že přístup a výchova rodičů jsou tím, co psychickou poruchu nastartuje.

K lékaři moc nechodí

„Byť to může znít dnes překvapivě, šedesát až sedmdesát procent rodičů považuje fyzické tresty stále za nutné. Podle studie je dokonce 70 procent z těchto rodičů vysokoškoláků. Přitom fyzické trestání zhoršuje emoční kvalitu a také zvyšuje toleranci k násilí. Takové děti jsou pak samy často násilnické vůči svému okolí nebo později ke svým dětem,“ poukázala na chyby výchovy vedoucí denního stacionáře ve VFN na Karlově náměstí.

Pomoc psychiatra nevylučuje lidi ze společnosti Jiří Raboch, přednosta Psychiatrické kliniky VFN

Právě zde léčili za 15 let své existence už 700 dětí. Ročně pomáhají zhruba 55 psychicky nemocným ve věku od 14 do 21 let – všem, kteří přijdou. Jenomže ono jich moc nechodí. Rodiče totiž hledají lékařskou pomoc u psychiatra až jako poslední možnost.

„Pomoc psychiatra nevylučuje lidi ze společnosti, například v americké společnosti je tomu téměř naopak. Ve Spojených státech deset procent obyvatel užívá antidepresiva, sedm procent je bere dokonce dlouhodobě,“ podotkl přednosta Psychiatrické kliniky VFN Jiří Raboch.

Dodal, že lidé trpící psychickou poruchou jsou stejně nemocní jako pacient se zlomenou nohou nebo se zánětem slepého střeva.

„Poprvé od druhé světové války v posledních letech narůstá počet sebevražd. V roce 2006 jich bylo 1400, v roce 2012 už 1650. Ročně spáchá sebevraždu až deset dětí do patnácti let a asi 40 ve věku 15 až 19 let. Ovšem nedokonaných pokusů je až čtyřicetkrát více,“ uvedl.

„Volání na Linku bezpečí kvůli sebedestruktivnímu chování se v letech 2008 až 2013 zdvojnásobilo na 1300 hovorů za rok. Počty diagnostikovaných ­psy­chia­trických poruch dětí a adolescentů rostou geometrickou ­řadou,“ zdůraznil přednosta psychiatrie na Karlově náměstí.