Hlavní obsah

Sankce vůči Rusku a následná odveta pomohly bezdomovcům

Právo, Petr Svorník

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Trn z paty vytrhla pražské Potravinové bance mezinárodní politika, konkrétně protiruské sankce a jejich odvetná opatření. Zboží určené pro ruský trh totiž nakonec skončilo v hostivařském skladu potravinové pomoci, odkud si je mohou odvézt neziskové organizace a rozdat bezdomovcům, chudým a dalším potřebným.

Foto: Milan Malíček, Právo

Darované potraviny jsou umístěny ve skladu v Praze-Hostivaři.

Článek

Pražská Potravinová banka zažívala v posledních měsících nejhorší období za posledních pět let.

„Od května do července to byla katastrofa. Běžně míváme deset až patnáct tun zboží měsíčně, teď to byla jen třetina. Všichni dodavatelé nám říkali, že musejí šetřit,“ řekla Právu předsedkyně pražské Potravinové banky Věra Doušová.

Alespoň dočasné východisko překvapivě nabídly dopady protiruských sankcí a ruských odvetných opatření. „Jednalo se o dvě firmy, první dodala 32 palet žervé, druhá pak přibližně 25 palet hluboko zmraženého předsmaženého hermelínu. Půlku z druhé dodávky máme ještě v mrazáku,“ vysvětlila Věra Doušová.

Spoléhat na světové politické dění by se ale Potravinové bance nemuselo vyplatit. Zavření vývozu do Ruska by mohlo vést ke zvýšení konkurence na starém kontinentě, poklesu cen zboží a v důsledku ještě větší opatrnosti firem pomáhat.

Dárce musí platit daň

V České republice totiž není žádný dar zadarmo, podniky musejí za svoji štědrost zaplatit daň z potravin. „Pro prodejní řetězce je to demotivující. Zvyšují se jim tím náklady, na jejichž základě jsou přitom samy hodnoceny. Výhodnější je tak pro ně zboží prostě zlikvidovat,“ popisuje současnou situaci předsedkyně pražské Potravinové banky.

„Pět let za sebou žádáme ministerstvo práce, aby požádalo ministra financí o výjimku. Každý rok byl náš požadavek zamítnut.“

Souhlas s touto myšlenkou nyní Právu vyjádřila i současná ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD): „Rozhodně to podporuji. Vyrůstala jsem s tím, že jídlo se nevyhazuje. Likvidovat potraviny, které se dají ještě použít, je pro mě hřích.“

Podle tiskového mluvčího ministerstva financí Radka Ležatky je ale situace komplikovanější.

Bludný kruh

„Cesta legislativní změny je vyloučena kvůli směrnici Evropské unie o DPH. Nic ale nebrání tomu, aby supermarkety prodaly zboží určené pro dobročinné účely za symbolickou částku,“ uvedl Ležátka. Takový scénář ale podle Doušové také není možný: „Mezinárodní potravinová federace to nedovoluje. Naším úkolem je získávat potraviny zdarma a bezplatně je zase dávat příjemcům.“

Že by zavedení daňové výjimky pro dary chudým a potřebným pomohlo, o tom v Potravinové bance nepochybují.

„Známe plno řetězců, které nám zboží nedodávají a zároveň říkají, že hned po zavedení oné výjimky dodávat začnou. Funguje to třeba v Německu, Francii, Nizozemsku nebo Portugalsku. Mezi nimi jsme v té mezinárodní organizaci trochu jako chudí příbuzní,“ uvedla na závěr pro Právo Doušová.

Reklama

Výběr článků

Načítám