Prezident v rozhovoru pro Právo připomněl několik podobných případů, kdy výše odvodů státu vedla k odchodům do daňově vstřícnějších zemí.

„Tento případ byl obdobný ve Švédsku, kdy tenista Björn Borg přenesl své daňové působiště jinam. Daně v jiné zemi platil i nejslavnější švédský režisér Ingmar Bergmann. Nikoho ve Švédsku by asi ani nenapadlo rušit jim občanství,“ komentoval Zeman návrh poslance Stanislava Humla. Ten navrhl, aby lidé, kteří se přihlásí k trvalému pobytu do jiného státu, přišli o své občanství. [celá zpráva]

Švédský případ podle prezidenta naopak vedl k tomu, že Stockholm nakonec mírně snížil daně z příjmu.

Petra Kvitová

Petra Kvitová

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Existence daňových rájů představuje problém nejen pro Českou republiku, ale řeší ho celá Evropská unie. Podle prezidenta se to odráží ve snaze Bruselu možnosti daňových „útěků“ omezit.

„Petře Kvitové nikdo nemůže zabránit, aby platila nižší daně v Monaku, na druhé straně by bylo v zájmu EU, a ona ten zájem už deklarovala, aby daňové ráje byly omezeny,“ uvedl Zeman.

„Na Hradě bych ji přijal”

Česko by naopak mělo podle Zemana poděkovat Petře Kvitové za úspěšnou reprezentaci země. Pokud by o to tenistka stála, neváhal by ji přijmout na Hradě.

„Nepozval jsem ji jen proto, že by to vypadalo, že se chci chlubit cizím peřím. Ale kdyby sama projevila zájem, tak bych ji rád přijal. Tak jako jsem přijal ve Španělském sále všechny olympioniky, zatímco dříve se přijímali jen ti, kdo získali nějaké medaile,“ dodal prezident.

Kvitová zvítězila v letech 2011 a 2014 v ženské dvouhře na tenisovém Wimbledonu. Sama přiznala, že se do Monaka přestěhovala na přelomu loňského října a listopadu právě kvůli daním.

Celý rozhovor s prezidentem Milošem Zemanem si přečtěte v sobotním Právu