Článek
Projekt Rychlá spojení počítá se stavbou 1225 kilometrů nových tratí, na nichž by vlaky uháněly rychlostí 160 až 350 kilometrů v hodině. Celkové stavební náklady by podle odhadu projektantů dosáhly 500 až 600 miliónů korun na kilometr, celkem tedy až 600 miliard korun.
Pokud se však podaří plánované úseky zařadit do transevropských dopravních sítí (TEN-T), hradila by až 75 procent celé částky Evropská unie. „Je potřeba se do toho v České republice konečně pustit a dát to do souladu s celoevropskými projekty. Vždyť na rozdíl od ČR je celá oblast západní Evropy vysokorychlostní železnicí již propojena,“ zdůraznil na konferenci výkonný ředitel CER (Společenství evropských železnic) Libor Lochman.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Z Brna do Prahy za pouhou hodinu
Nejvýznamnější z plánovaných tratí je RS1, která má rychlovlaky propojit Prahu, Brno a Ostravu. Po jejím vybudování půjde z hlavního města do Brna dojet za hodinu, a z Brna do Ostravy za čtyřicet minut.
„Potíž je ovšem v tom, že kvůli liknavosti předchozích vlád se plánované trasy tuzemských vysokorychlostních tratí nepodařilo zařadit do první etapy TENT-T. „Přeshraniční úseky, po nichž by rychlovlaky jezdily z ČR do Rakouska a Německa, tak na mapách TENT-T zatím chybějí,“ konstatoval Lochman.
Hospodářský výbor Sněmovny přitom už před dvěma lety žádal ministerstvo dopravy, aby se zasadilo o zařazení vysokorychlostní tratě Ústí nad Labem–Praha–Brno–Ostrava do základní sítě TENT-T.
„Vyslyšeni jsme však nebyli,“ řekl včera Právu místopředseda hospodářského výboru Sněmovny Martin Kolovratník (hnutí ANO). Na otázku, jaké jsou tedy záruky, že i nynější projekt neskončí jako ty předchozí v šuplíku, odpověděl další místopředseda hospodářského výboru Karel Šidlo (KSČM): „Naději dává už fakt, že nynější vládní koalice si výstavbu vysokorychlostních tratí dala do svého programového prohlášení.“