Obhájce několika obviněných to označil za šikanu. Postup, kdy se stopy DNA zajišťují i v případech, které to přímo nevyžadují, dlouhodobě kritizuje i Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).

Jak na běžícím pásu

„DNA chtěli po nás všech. Po celé krajské radě. Střídali jsme se tam jak na běžícím pásu. A to jen kvůli tomu, že jsem zvedl ruku, někdo si může myslet, že špatně. Nikde jsem se ale neskrýval, nikde jsem před nikým neutíkal,“ popsal svou zkušenost s policejními orgány bývalý krajský radní pro školství Radek Cikl (ČSSD).

Ten spolu s celou bývalou krajskou radou usedl minulý týden na lavici obžalovaných u Okresního soudu v Liberci. [celá zpráva]

Byla na dovolené

„Byla to dehonestace, ponížení lidí. Byl jsem dva roky na vojně, takže to přežiju, ale člověk si říká, k čemu to potřebují. Proč to chtěli jen po nás,“ naráží Cikl na to, že jediná členka bývalé krajské rady, která nebyla členkou ČSSD, Lidie Vajnerová (SOS) se zajišťování DNA stop kvůli pobytu na zahraniční dovolené neúčastnila a policisté po ní nic takového nevyžadovali ani později.

Zprava exhejtman Stanislav Eichler, Vít Příkaský, Radek Cikl a Pavel Novák u Okresního soudu v Liberci

Zprava exhejtman Stanislav Eichler, Vít Příkaský, Radek Cikl a Pavel Novák u Okresního soudu v Liberci.

FOTO: Radek Petrášek, ČTK

„Ze strany policie je to jednání hraničící se šikanou. Nechápu, k čemu policie takové stopy v této kauze potřebovala. Podali jsme proti tomu stížnost,“ tvrdí obhájce několika obviněných bývalých radních Lukáš Pleticha, který je zároveň novopečeným poslancem za ČSSD.

Osvobodí je, důkazy zlikvidují

Podle něj zpracování zajištěných stop vůbec není levná záležitost. Navíc v případě zprošťujícího rozsudku musí policie tyto důkazy stejně zlikvidovat.

Otisky prstů stejně jako fotografie a vzorky DNA se mohou zajišťovat u všech osob, u kterých bylo zahájeno trestní stíhání.mluvčí liberecké policie

„Je to nepochopitelný postup a tento případ není ojedinělý. Zaměřím se na to ve Sněmovně při jednání ústavně-právního výboru, jehož jsem členem. Dělám si takový seznam podobných problémů a budu se snažit na ně ve výboru upozornit a navrhnout řešení,“ přislíbil Pleticha.

K čemu vlastně policie DNA od sociálnědemokratických politiků potřebovala, není známo. Nevěděla to ani liberecká státní zástupkyně Daniela Karasová, která kauzu údajně nezákonných odměn dozoruje. „Zajištění DNA jsem nepožadovala,“ řekla jasně.

Na dotaz, proč policisté postupovali, tak jak postupovali, odpověděla mluvčí liberecké policie Vladimíra Šrýtrová: „Otisky prstů stejně jako fotografie a vzorky DNA se mohou zajišťovat u všech osob, u kterých bylo zahájeno trestní stíhání. A to bez rozdílu, z jakého trestného činu jsou obviněny. Doplňují se tak informace do Národní databáze DNA,“ vysvětlila mluvčí.

To, aby smyslem odebírání vzorků DNA bylo naplňování nějaké databáze, ÚOOÚ odmítá. „Podle úřadu se má takové shromažďování týkat pouze závažných trestných činů proti životu, zdraví nebo bezpečnosti osob. Úřad v tomto smyslu již v minulosti rozhodoval. Jeho rozhodnutí jsou v současnosti předmětem soudního přezkumu,“ sdělil tiskový mluvčí ÚOOÚ David Pavlát.