Proč svou kritikou cílíte hlavně na šéfa hnutí ANO Babiše? Vypadáte trochu jako dva kohouti na smetišti. Nežárlíte na jeho volební úspěch?

To není otázka dvou kohoutů na smetišti, ale otázka rizik pro věci, na kterých mi záleží, tedy pro svobodu, demokracii, právní stát a udržení veřejných rozpočtů pod kontrolou. Ve světle těchto pojmů neobstojí politik, který nastupuje do své funkce za pomoci porušování zákona.

Jak to, že kandidáti na členy Rady České televize musí mít negativní lustrační osvědčení a že druhá – možná první – nejsilnější figura ve vládě negativní lustrační osvědčení mít nemusí? To znamená, že jsme si všichni rovni, ale někteří jsou si rovnější. Tímto krokem je páchána pobuřující nehoráznost.

Babiše čeká v Bratislavě soud o to, zda byl agentem StB. Babiš říká, že nejsou důkazy proti němu a že je zvědav, zda se mu ti, co tvrdili, že je estébák, omluví. Omluvíte se mu?

Mě ten soud pramálo zajímá. On se soudí s Ústavem paměti národa SR, který ho vedl na svých stránkách jako estébáka. Když se mě zeptáte, komu víc věřím, tak když se podívám na jejich anamnézu a životopis, tak víc věřím Ústavu paměti národa.

Navíc v Česku neplatí rozhodnutí slovenských soudů, ale české zákony. Podle nich má ministr předložit negativní lustrační osvědčení. Proč bych se měl omlouvat někomu, kdo začíná svou vládní kariéru porušením zákona?

Tvrdíte, že je Babiš na ministerstvu financí objektivně ve střetu zájmů. V čem je největší nebezpečí?

Mnohem jednodušší je to vymezit negativně. Když si vezmete, jaký má záběr podnikatelské impérium Agrofert, a když si vezmete pravomoci ministra financí, tak spíše řeknu, kdy nebude v konfliktu zájmů.

Nebude v konfliktu zájmů, když se rozhodne jít na toaletu, ale jinak skoro vždy. Protože vždycky bude rozhodovat o regulaci finančního kapitálového trhu, o daňové legislativě, rozpočtových prioritách. A to vše jsou životně důležité zájmy impéria Agrofert.

Největší konflikt je v tom, že ministerstvo je garantem odborné legislativy vůči bankám. Pan Babiš si dal teatrálně výpověď, ale vlastnická práva mu zůstávají. Má-li někdo desítky miliard korun úvěrů od bank a je současně rozhodující osobou, která určuje prostředí a život těch bank, umíte si představit větší konflikt zájmů?

Babiš říká, že lze vybrat na DPH o 50 miliard korun víc. Je to reálné?

To je stejný plk jako jeho zoufalý výrok, že se tu válí nevyužitých 350 miliard korun na účtech ČNB. Všiml jsem si, že pan prezident všechny ministry zkoušel z odbornosti, nevím, jak oligarcha monarchu přesvědčil o své odborné zdatnosti.

Ale celou odbornou veřejnost oligarcha přesvědčil o své odborné zdatnosti výrokem o 350 mi-liardách. Kdyby to nebylo vážné, tak bych se válel smíchy. Problém je, že to řekl člověk, který jde spravovat peníze nás všech, a evidentně neví, co jde dělat.

Horko těžko byste ale hledal zastánce Nečasovy vlády. Už víte, kde jste udělali chybu?

Odskákali jsme určitou etapu, když jsme museli zabetonovat zdravé základy pro budoucí prosperitu, a budoucí prosperita, jak známo, není vidět, protože každý se dívá do peněženky dnešního dne. Všichni souhlasí s tím, že se musí šetřit, ale pokud by se mělo šetřit zrovna na něm samotném, tak s tím zásadně nesouhlasí.

To ale nebyl jediný důvod, proč jste jako bývalá koalice dostali takový výprask u voleb.

Jestliže do velmi špatné nálady, kdy končí mejdan a přichází doba úspor, přijdou naprosto nesmyslné koaliční hádky a jestliže přijdou křiklavé případy protežování milenek, které dostávají stotisícové odměny za nic, tak někdy i banální skandál může být zásadní.

A také tu byli profesionální šiřitelé blbé nálady – např. protikorupční fond Karla Janečka nebo Transparency International. Tyto iniciativy viděly za každým stínem zločin a okamžitě oznamovaly veřejnosti, že se páchá zločin, i když tomu tak nebylo.

Dnes nastupuje vláda, která na svém začátku má objektivní porušení zákona a objektivní konflikt zájmů. Já se ptám, kde jsou tyto iniciativy? Proč tváří v tvář excesům neskonale horším mlčí? Logicky si musím klást otázku, zda nebyly tyto iniciativy iniciovány proto, že měly jenom otevřít dveře jiné politické síle?

Na sobě žádnou poskvrnu nevidíte?

Dnes a denně zpytuji svědomí, trýzním se chybami, které jsem učinil, ale o tyto pocity se s vámi nechci dělit.

Naši čtenáři by od vás trochu sebereflexe přivítali.

Vaše čtenáře chci ujistit, že jsem si svých chyb vědom a že je nechci opakovat, zveřejňovat je nechci, protože by je populistická vláda zcela překroutila.

Celý rozhovor si můžete přečíst v sobotním vydání deníku PRÁVO.