V první verzi, která byla formulována pouze obecně, přitom ústav nároky vyhozeného policisty na návrat do služebního poměru po zastavení stíhání zpochybnil. Kladně se vyjádřil až poté, co se zástupci ministerstva ptali jmenovitě na situaci Lessyho. Vyplývá to ze vzájemné korespondence prvního náměstka ministerstva Lubomíra Metnara a ředitele ústavu Jana Bárty, kterou se Právu podařilo získat.

Vnitro se na ústav obrátilo poprvé koncem října s dotazem, zda z případného pravomocného zastavení stíhání propuštěného policisty vyplývají pro ministerstvo nějaké právní důsledky a zda by v takovém případě mělo znovu rozhodovat.

ČTĚTE TAKÉ
Pecina mi na útvar tlačil svého člověka, dosvědčil šéf protikorupční policie

Stanovisko ústavu bylo přitom takové, že trestní řízení je na rozhodování o služebním poměru zcela nezávislé, a pravomocné ukončení věci v trestní rovině tak nemá na dřívější správní rozhodnutí o propuštění žádné automatické následky.

„Ve vámi formulované otázce jde o to, že trestní stíhání bylo pravomocně zastaveno (...). Na danou osobu je tudíž nesporně třeba pohlížet jako na nevinnou z hlediska trestního práva. Předtím ovšem došlo k propuštění příslušníka bezpečnostního sboru. Jakýmkoli rozhodnutím v trestním řízení se nemění současný právní stav, daný tím, že jeho služební poměr skončil dnem doručení rozhodnutí o propuštění,“ napsal ve svém prvním posudku Bárta.

Uvedl, že pro ministerstvo v takovém případě neplyne žádná povinnost přezkoumávat původní správní rozhodnutí.

Obnova ne, přezkum ano

Ředitel ústavu zároveň upozornil, že se to týká i případů, kdy je předmětem posuzování obou řízení totožný skutek. Argumentoval tím, že trestní řízení může skončit z procesních důvodů, tedy např. pro nedostatek důkazů. „Takový výsledek trestního řízení dokonce ani neznamená, že by se skutek nestal, a tudíž už vůbec nemůže mít následky pro posouzení daného jednání v jiném řízení,“ vysvětlil Bárta.

Stíhání Lessyho přitom bylo zastaveno právě z procesních důvodů a soud nikde nekonstatoval, že by se žalovaného jednání nedopustil. Zmíněné stanovisko bylo na ministerstvo vnitra doručeno 7. listopadu a ještě tentýž den poslal jeho první náměstek na ústav další otázky, které se již týkaly přímo Lessyho.

Vnitro se v tomto případě ptalo, zda má v jeho kauze povinnost v návaznosti na rozhodnutí soudu znovu obnovit řízení o jeho propuštění, nebo zda má povinnost zahájit přezkum tohoto řízení.

Ministerstvo zároveň vzneslo na ústav dotaz, zda se Lessy v případě zrušení původního rozhodnutí o jeho propuštění automaticky vrátí na post policejního prezidenta.

Ministr vnitra v demisi Martin Pecina

Ministr vnitra v demisi Martin Pecina

FOTO: Milan Malíček, Právo

Následný posudek ústavu pak v reakci na tyto otázky uvedl, že povinnost obnovit řízení pro ministerstvo nevyplývá, nicméně že by úřad měl kladně reagovat na Lessyho žádost o přezkum původního řízení.

A právě v tomto bodu pak Bárta v jedné větě v rozporu se svým předešlým obecným stanoviskem uvádí, že na konci takového přezkumu by mohlo být zrušení rozhodnutí o Lessyho propuštění.

„Výsledek trestního řízení je jistě věcně zcela relevantní v tom směru, že svým odůvodněním mluví spíše pro konstatování nezákonnosti zde uvažovaného rozhodnutí ve věci služebního poměru,“ uvedl bez podrobností Bárta.

V posledním bodu pak ústav konstatuje, že po případném zrušení rozhodnutí o Lessyho vyhazovu by se vrátil do služebního poměru se všemi nároky, tedy i zpátky do funkce policejního prezidenta.

„Lessy prezidentem bez přerušení“

V této souvislosti posudek shledává, že v takovém případě by vlastně právně Lessy nikdy prezidentem ani být nepřestal, a neplatilo by tak ani následné ustanovení jeho nástupce Martina Červíčka do této funkce.

Policejní prezident Martin Červíček neodstoupí, situaci se dvěma šéfy má podle něj vyřešit ministr, který ji způsobil.

Policejní prezident Martin Červíček neodstoupí – situaci se dvěma šéfy má podle něj vyřešit ministr, který ji způsobil.

FOTO: Milan Malíček, Právo

„Domníváme se tedy, že v takovém případě by služební rozhodnutí o ustanovení nynějšího policejního prezidenta muselo být přezkoumáno ministrem vnitra. Takové přezkoumání pak patrně povede ke zrušení rozhodnutí o ustanovení,“ napsal vnitru Bárta.

Právě takový scénář už naznačil Pecina v úterý poté, co Červíček odmítl vyslyšet jeho výzvy k rezignaci.

Pecina při odůvodnění svého rozhodnutí přijmout Lessyho zpět argumentoval tím, že musel reagovat na pravomocný rozsudek.

Připustil ale, že neakceptoval doporučení své vlastní poradní komise, která mu doporučovala vyčkat v této věci na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. U něj se Lessy domáhal zneplatnění své výpovědi.