Tato podmínka zní například uším lidovců, kteří mají 14 poslanců, spíš jako provokace. „Záleží na formulaci. Podpora takového zákona je možná, ale musí mít nějaké parametry. Rozhodně nechceme referendum o každé ptákovině. Aby platilo při jakékoliv účasti, to mi přijde přehnané,“ řekl Právu předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Přitom pro uzákonění referenda je třeba ústavní většiny, tedy tří pětin zákonodárců. Úsvit tedy potřebuje ke svým čtrnácti poslancům sehnat dalších 106.
Úsvit už sepsal paragrafované znění, ale ukázal jej dosud jen hnutí ANO Andreje Babiše.

„Chceme znát jejich připomínky. Smyslem je vytvořit takový návrh, aby byl přijatelný i pro ostatní strany a hnutí,“ řekl Právu šéf poslanců Úsvitu Radim Fiala.
Ten je součástí vyjednávacího týmu a už prozradil některé parametry zákona.
„Referendum by mohlo podat buď 80 poslanců, nebo 30 senátorů nebo 100 tisíc občanů,“ řekl Fiala. Návrh Nečasovy vlády počítal s 250 tisíci podpisů pro vyvolání referenda. V Česku je 8,5 miliónu oprávněných voličů.

Referendum by podle Fialy platilo při jakékoliv účasti. „Účast neřešíme. Referendum by se konalo a bylo by platné, ať by byla jakákoliv účast. Prostě i to, že někdo nehlasuje, je výrazem jeho názoru, jeho přesvědčení. To znamená, pokud by nešel někdo hlasovat, tak by řekl ano, tato otázka není pro mě tak podstatná, a proto se referenda nezúčastním,“ uvedl Fiala. Tomio Okamura už dříve řekl, že by referendum mělo být závazné a mělo by se týkat se všech témat, s výjimkou trestu smrti.

Tisková konference strany Úsvit přímé demokracie. Na snímku Radim Fiala a Tomio Okamura

Radim Fiala a Tomio Okamura

FOTO: Petr Horník, Právo

Hnutí ANO se zatím komentářů zdržuje. „Dostali to naši experti, budeme to probírat na výjezdním zasedání příští sobotu,“ sdělil Právu šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek.

Strany, které s největší pravděpodobností sestaví vládní koalici, se k návrhu staví pozitivně. Uvítala jej zejména ČSSD.

„O přijetí ústavního zákona o obecném referendu usilujeme už desítky let a není pochyb, že by takový zákon soc. dem. podpořila. Je to ústavní dluh, který je třeba schválit,“ řekl Právu senátor a stínový ministr spravedlnosti Jiří Dienstbier.

Zakotvit minimální účast

Technické parametry, jako je například platnost při jakékoliv účasti, budou podle něj předmětem diskuse. „Mně osobně by to nevadilo. Volby jsou také platné při jakékoliv účasti a nikdo nezpochybňuje legitimitu volených zástupců,“ řekl Dienstbier.

Jiní činovníci soc. dem. mají ale jiný názor. Podle předsedy Bohuslava Sobotky je potřeba stanovit minimální kvórum účasti. „ČSSD navrhuje, aby bylo rozhodnutí v referendu přijato tehdy, pokud se pro něj vyjádří alespoň třetina ze všech registrovaných voličů a současně nadpoloviční většina z těch, kdo se účastnili hlasování,“ napsal Právu Sobotka.

Abyste mohl kompletně rozhodnout, musíte mít dostatek informací, nesmí jít jen o pocitové rozhodnutíPetr Gazdík

„S platností při jakékoliv účasti by se z referenda mohl stát nástroj, jak prosadit věci, které nebudou mít velkou podporu. Mohlo by to zvrátit systém rozhodování ve státě. Referendum není spásný lék, nejsme Švýcarsko,“ varuje místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.

Pravice je proti

Obecné referendum se nelíbí pravici. „Byli bychom ochotni se o něm bavit ve výjimečných případech a pouze kdyby při něm byla účast minimálně padesát procent voličů,“ řekla Právu Miroslava NěmcováODS.

Podobně mluví i šéf poslanců TOP 09 Petr Gazdík. „Referendum by mělo být vypisováno pouze v závažných případech, jako je vstup do EU. Velký problém vidím například v informovanosti. Abyste mohl kompletně rozhodnout, musíte mít dostatek informací, nesmí jít jen o pocitové rozhodnutí,“ řekl Gazdík.