S výjimkou Ilony Švihlíkové (SPOZ) zástupci všech stran řekli ano výstavbě dalších bloků jaderných elektráren v ČR. Karel Tureček (TOP 09) sice také souhlasil, ale dal podmínku „ekonomické efektivnosti“. Jak uvedl, „realizace nesmí zatěžovat veřejné rozpočty a podlamovat konkurenceschopnost českého průmyslu“. „Kdyby Temelín neúměrně zatížil veřejné rozpočty, tak se stavět nebude,“ prohlásil.

Aktuální volební potenciál - kraj Vysočina

Aktuální volební potenciál - kraj Vysočina

FOTO: David Ryneš, Novinky

Zdrženlivě se vyjádřila i přes své jasné ano dostavbě také Jana Fischerová (ODS). „Je nutné najít konsensus ve prospěch republiky. Garantované ceny by mohly mít dopad do peněženek lidí,“ řekla.

Pro Vysočinu je přitom toto téma velice citlivé, zde stojí nejstarší česká jaderná elektrárna Dukovany. Její životnost má skončit v roce 2015, modernizace by mohla oddálit konec až do roku 2025. Rozhodnutí bude velice citlivé, neboť v kraji v elektrárně pracuje 1600 zaměstnanců, další tisíce lidí jsou napojeny v dodavatelských firmách.

Podle Ilony Švihlíkové (SPOZ) přináší výstavba dalších bloků elektrárny velká národohospodářská rizika, například pokud by se přistoupilo na garantovanou cenu elektřiny, jak požaduje ČEZ. Ten navíc není, jak tvrdí Švihlíková, schopen výstavbu ufinancovat.

Dukovany jsou matka živitelka

Proti ní se postavil Pavel Kováčik (KSČM): „Jaderná elektrárna Dukovany je matkou zaměstnavatelkou, největší, hned po nemocnici. Pokud by se nestavělo, tak tam chcípne pes. Proto lidé podporují dostavbu,“ podotkl a dodal, že „ČEZ je polostátní podnik, tak by stát měl proto tvrději uplatňovat svůj vliv v takovýchto podnicích“.

Martin Lank (Úsvit) k tomu přidal další argument, že ČR si nemůže do budoucna dovolit být energeticky nesoběstačná. Podle něho se ČEZ neměl pouštět do „zahraničních dobrodružství jako v Bulharsku a Albánii“ a bylo by méně problémů.

Všichni se na závěr shodli, že k rozhodnutí bude třeba co nejširší konsensus politických stran.

Na otázku, zda podporují prolomení těžebních limitů, odpověděli všichni záporně. Jediná Fischerová by byla pro. Podmínila to však souhlasem místních samospráv dotčených obcí. K tomu poznamenal Lank, že právě prolomení limitů je typická otázka pro referendum.

Smlouvy o veřejných zakázkách: zveřejnit

Všichni účastníci debaty lídrů kraje Vysočina se shodli na tom, že smlouvy o veřejných zakázkách by měly být transparentní a lidé by se měli mít možnost s nimi seznámit. Podle Věry Jourové (ANO 2011) jsou věci, které by zveřejněny být neměly, jako například informace o správním řízení. Tabu by mělo zůstat i to, co je předmětem obchodního tajemství.

Na to reagoval Kováčik: Pokud jde o zakázku soukromého sektoru, o zakázku státu či obce, tak firma, která se chce ukrývat za obchodní tajemství, by neměla mít vůbec možnost se takové soutěže zúčastnit a o zakázku se ucházet. Když někdo vstupuje do soutěže o veřejné peníze, tak si musí být vědom rizik,“ prohlásil Kováčik.

Všichni účastníci se také shodli, že by neměly být utajovány platy úředníků na všech úrovních.

„Pokud je úředník placen z našich daní, tak je našim zaměstnancem, a lidé by měli vědět, kolik bere,“ prohlásil Martin Lank (Úsvit).

Souhlasil s ním i Karel Tureček (TOP 09): „Byl jsem několikrát jako náměstek ministra vystaven dotazu a neměl jsem s tím problém. Dával jsem souhlas personálnímu odboru se zveřejněním mého platu. Je-li státní úředník placen z peněz daňových poplatníků, pak by zveřejnění jeho platu mělo být automatické,“ je přesvědčen Tureček.

Jak dodal, „pevně věří“, že o tomto pravidlu přesvědčí i svého stranického kolegu pražského primátora Tomáše Hudečka, který dlouhodobě odmítá platy pracovníků magistrátu zveřejnit.

Definujte, co je veřejný zájem

Švihlíková upozornila na to, že pokud se mají platy úředníků zveřejňovat ve „veřejném zájmu“, pak je nutné zákonem dobře definovat, co se pod tím rozumí. Na otázku, proč SPOZ nemá transparentní účet, který by umožnil veřejnost sledovat stranické výdaje, Švihlíková neodpověděla. Pouze poznamenala, že ona ho má a zveřejní ho.

Podle hejtmana Vysočiny Jiřího Běhounka (ČSSD) kraj pracuje na tom, aby co nejdříve úřad zveřejňoval co nejvíce informací o smlouvách uzavíraných krajem na internetu. Rozhodně ale odmítl možnost, se kterou již v minulém období přišla TOP 09, že by nezveřejnění smlouvy mohlo znamenat její neplatnost. „Jiné sankce jsou možné, ale neplatnost, to je špatně,“ uvedl.

Váhavě se k povinnosti zveřejňovat všechny smlouvy na internetu staví Jana Fischerová (ODS). Podle ní to může přinést větší finanční i administrativní nároky, navíc chybějí zákonná pravidla. I proto upozornila na to, že takové zveřejňování se nelíbí především malým obcím.

Naopak zveřejnění kompletních smluv podporuje Josef Herbrych (KDU-ČSL). Ten by je rovnou naskenoval a dal tak jak jsou na internet. Jak ale přiznal, jako starosta Rokytnice nad Rokytnou to dosud nedělal, právě pro chybějící zákonná pravidla. Kdyby ale kdokoli z 900 občanů obce projevil o jakoukoli smlouvu zájem, pak ji k nahlédnutí dostane.

Tureček (TOP 09) je přesvědčen, že zákon, který by pravidla, po kterých někteří politici volají, dal, není třeba. A pokud někdo zveřejnit uzavřené smlouvy chce, pak to může již dnes dělat na portálu veřejné správy. Také podle Lanka (Úsvit) i Věry Jourové (ANO 2011) je argumentace finanční náročností zveřejňování nesmyslná. „Je to zástupný problém,“ prohlásila Jourová.