V zemích Evropské unie je ročně vyhozeno až 90 miliónů tun potravin, které by se ještě daly spotřebovat. Na jednoho člověka  připadá 95-115 kg vyhozeného jídla za rok. Odhaduje se, že domácnosti v Česku se za stejnou dobu zbaví až 65 kilogramů potravin, které jsou ještě konzumovatelné.

Podle výzkumné zprávy Evropské unie z roku 2010 mají domácnosti na celkovém plýtvání 40procentní podíl, zbylou většinu pak mají na svědomí supermarkety a výrobci.

„Prodejci jsou omezováni různými legislativními a normativními opatřeními. Nemohou třeba potraviny, které neprodají, jednoduše redistribuovat dál organizacím, které je pak předávají do dětských domovů, azylových domovů a podobně,“ řekl Novinkám tiskový mluvčí iniciativy Zachraň jídlo Petr Hanzel.

Během akce Zachraňme potraviny se rozdalo 1000 porcí jídla.

Během akce Zachraňme potraviny se rozdalo 1000 porcí jídla.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Dokonce i farmáři například nechávají příliš malé nebo velké brambory na poli a podobně končí nevzhledné mrkve či křivé okurky - kvůli estetickým nárokům.

Kari se povedlo

Na Václavském náměstí podávané zeleninové kari strávníci hromadně chválili. Pochopitelně se tam objevilo několik hladových lidí bez domova, ale značnou část dlouhé fronty tvořili „běžní“ kolemjdoucí.

Organizátoři akce chtěli dokázat, že i z vizuálně ne příliš atraktivního jídla se dá uvařit chutný oběd, který nasytí tisíce sociálně slabých.

Akce Zachraňme potraviny

Akce Zachraňme potraviny

FOTO: Milan Malíček, Právo

„Ty potraviny se ještě dají zpracovat, je tam ještě několik dnů ke zpracování, ale jsou vyhozeny a nemusí k tomu docházet. Díky medializaci tohoto problému bychom rádi v téhle silnější vyjednávací pozici apelovali na ministerstvo financí, aby uzákonilo výjimku, která by osvobozovala dárce potravin od 15procentní daně, která je opravdu výjimkou v rámci Evropské unie a jeví se nám jako naprosto absurdní,“ dodal Petr Hanzel.