Nepozorný kabinet totiž vzal na vědomí i tu pasáž zprávy, která v příloze č. 12 varovala, že na českém území se začaly formovat z popudu ruské ambasády a Kremlu kozácké organizace – jako například „Trojická-Velvyslanecká kozácká stanice v Praze“ či „Všekozácký svaz v Českých zemích a na Slovensku“ (pravopisné chyby jsou obsaženy v dokumentu, pozn. red.).

Podle zprávy jde o „uniformované a ozbrojené oddíly, na zdánlivě historické tradici ruských kozáků“.

Jejich činnost na území ČR je škodlivá, neboť vytváří předpoklady formování páté kolony Ruska.

Autoři dokumentu na to jdou zhurta. „Sdružení tohoto druhu by mohly být jen k pousmání, kdyby nebyly přímo řízeny z Kremlu a nekladly by si za cíl prosazování své společenské autority a morálky, na základě vojenské disciplíny a velitelské podřízeností, s hlavními cíli proniknout do všech společenských a státních struktur,“ píšou ve své zprávě.

Dokument také varuje před činností Koordinační rady při ruské ambasádě, která sdružuje třicítku menšinových organizací a jednotlivců.

Společně s kozáckými spolky tato rada vyvíjí „činnost příslušníků cizí mocnosti ve prospěch cizí mocnosti“, upřesňuje zpráva.

Text  způsobil poprask

„Jejich činnost na území ČR je škodlivá, neboť vytváří předpoklady formování páté kolony Ruska. Organizace, které se nacházejí pod finančním a ideologickým vlivem současné ruské administrativy, vědomě nebo ne, plní hlavní mocenské cíle Ruska ve směru narušování integračních procesů uvnitř EU, vytváření falešných představ o jiných než demokratických hodnotách,“ stojí ve zprávě.

Šlo o provokaci bývalé rady, byla to taková nastražená past pro novou vláduministr vnitra Martin Pecina

Dokument v poznámce pod čarou dodává, že kozácké organizace obvinění odmítají.

Text způsobil mezi Rusnokovými ministry značný poprask. V meziresortním připomínkovém řízení totiž byla zpráva rady pro menšiny údajně bez příloh, v nichž byla obsažena právě kontroverzní pasáž o ruské menšině.

Podle vicepremiéra a ministra vnitra Martina Peciny byla důvodem zrušení vládního usnesení právě část o Rusech žijících v Česku. Pecina zároveň odmítl, že by hrozila nebezpečí, na která poukazovala zpráva.

Ministr vnitra Martin Pecina

Podle ministra vnitra Martina Peciny nebezpečí, na které zpráva ukazuje, nehrozí.

FOTO: Petr Horník, Právo

”Šlo o provokaci bývalé rady, byla to taková nastražená past pro novou vládu,“ řekl Právu. Ministerstvo zahraničí jako předkladatel zprávy dostalo podle Peciny za úkol materiál do dvou týdnů opravit a předložit znovu. „Usnesením jsme zrušili přijetí tohoto materiálu z minulého týdne. Materiál připravil a schválil Karel Schwarzenberg jako předseda rady pro národnostní menšiny a my jsme to přehlédli. Bohužel všichni. Teď to musíme napravit,“ dodal Pecina.

„Ministři měli plná kaťata“

Exministr Schwarzenberg (TOP 09) popřel, že by šlo o nastraženou minu. „Proboha svatého, když jsme tohle psali, tak jsme netušili, že by Rusnok mohl být něco jiného než ekonomický poradce v NERV. Jaké nastražené pasti, co by měl být toho smysl? To spíš ruský velvyslanec na vládě protestoval proti tomu, že by nějaký ruský spolek v Česku nebyl perfektně demokratický. A z toho ministři měli plná kaťata,“ řekl Právu.

Podle Schwarzenberga nicméně skutečnost, že příslušníci spolků vystupují v uniformách, vzbuzuje pochybnosti. „Z první republiky máme špatné zkušenosti. Když menšinové spolky vystupují v uniformě a mají nacionalistické názory, aspoň se díváme se zájmem, co se bude dít. Nošení uniforem sice není nebezpečné, ale měli bychom si na to dávat pozor,“ dodal.

Místopředsedou za menšiny je Rus

Rada pro národnostní menšiny je poradním orgánem vlády. Má třicet členů.

V jejím čele stojí ministr zahraničí. Má dva místopředsedy, jeden zastupuje veřejnou správu a druhý menšiny. Od roku 2007 je to Igor Zolotarev z občanského sdružení Ruská tradice.

V radě působí zástupci sedmi ministerstev na úrovni náměstka. Zástupce tu má i Hrad, ombudsman, zmocněnkyně vlády pro lidská práva Monika Šimůnková. Menšiny – bulharská, chorvatská, maďarská, německá, polská, romská, rusínská, ruská, řecká, slovenská, srbská a ukrajinská – mají 17 míst.