Premiér Rusnok vyzdvihl hrdinství občanů, kteří mnohdy neváhali postavit se nepoměrné přesile. „Stojí za to, postavit se násilí, okupaci, lži,“ řekl. Svět čelí mnoha hrozbám, a je proto nutné „připomínat si vlastní minulost a lidi, kteří riskovali to nejcennější,“ dodal předseda vlády.

Podle předsedkyně Sněmovny události 21. srpnem neskončily. S poukazem na následné schválení smlouvy o dočasném pobytu vojsk na československém území poukázala na podobné riziko, které podle ní přineslo i současné hlasování o rozpuštění Sněmovny. „Jestli podle předpovědí, které říkají průzkumy, bude ústavní většina komunistů a socialistů též ve Sněmovně, tak jsme přesně v říjnu 1968, a už jen stačí, aby někdo přišel do Sněmovny a přinesl nějaký návrh o normalizaci poměrů v naší zemi. A nevím, jestli se najde těch deset, kteří se zdrží, a čtyři odvážní, kteří budou proti,“ řekla ČTK a České televizi.

Vzpomínkové akce k 45. výročí invaze se zúčastnili i místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD), primátor hlavního města Tomáš Hudeček (TOP 09), náčelník Generálního štábu armády Petr Pavel a prezidentův kancléř Vratislav Mynář.

Rozhlas byl centrem odporu

Na dramatické události zavzpomínal také současný šéf Českého rozhlasu Peter Duhan. „Rozhlasáci z roku 1968 byli nejen profesionálové a patrioti, ale i lidi mimořádně odvážní,“ uvedl poté, co zazněl dobový záznam rozhlasového vysílání.

Československý rozhlas se v roce 1968 stal významným centrem odporu proti vojenské invazi, která tehdy na pokyn Moskvy násilně ukončila takzvané pražské jaro. O život u budovy rozhlasu a v jejím okolí přišlo celkem 15 lidí. Srpnové události připomíná pamětní deska u vchodu se sloganem tehdejšího vysílání „Jsme s vámi, buďte s námi“.

Senát držel minutu ticha

Výročí si ve středu připomenuli také senátoři v úvodu své schůze. Na návrh předsedy horní komory Milana Štěcha (ČSSD) uctili minutou ticha památku všech spoluobčanů, kteří „v tehdejších smutných dnech přišli o život a stali se oběťmi této invaze“, kdy do tehdejšího Československa „vtrhla zákeřně okupační vojska států Varšavské smlouvy“.

Před 45 lety překročily armády pěti států východního bloku hranice Československa – bez vědomí zástupců států. V prvním sledu vtrhlo do země zhruba 100 tisíc vojáků s 2300 tanky a 700 letadly. Postupně se okupační vojsko rozrostlo až na 750 tisíc vojáků a 6000 tanků.