Hlavní obsah

Volby co nejdřív? Politici šlápli na brzdu

Právo, dan, lž

Po krachu koaliční stojedničky a neúspěchu Rusnokovy vlády ve Sněmovně se letním politickým hitem staly bleskové předčasné volby. Stačilo ale jen pár dnů a mnohým politikům se to rozleželo v hlavě.

Foto: Petr Horník, Právo

Poslanci před zahájením schůze.

Článek

Poslanci jsou ohroženi rychlým ukončením mandátů a rizikem ztráty prebend a navíc politické strany musejí horečně vymýšlet, kde vzít desítky miliónů na kampaň a jak sestavit kandidátky, na což teď mají šibeniční tři týdny.

Zároveň je straší to, že mezi rozpuštěním Sněmovny, o kterém se má hlasovat už 20. srpna, a volbami dále vzroste váha prezidenta Miloše Zemana. Ten bude mít za partnera jen vládu, již sám inicioval za zády Sněmovny, a Senát, který ovládá soc. dem., kde má Zeman mnoho přívrženců.

Podle informací Práva proto mnozí politici šlápli na brzdu, takže nemusí být jisté, že se už za týden poskládá potřebná většina 120 hlasů, i když návrh podepsaly ČSSD, TOP 09 a komunisté celkem se 122 poslanci a pomoc slibuje i jedenáctičlenný klub Věcí veřejných.

Rozpaky byly znát například už z nedělních vyjádření místopředsedů hlavních parlamentních stran. Oficiálně argumentují tím, že Sněmovna a pak i Senát musí dostat ještě čas na schválení několika klíčových zákonů, a proto s rozpuštěním dolní komory není třeba tolik spěchat.

To, že se volby nemusejí konat 18. a 19. října, jak se předpokládalo, je skoro jisté, ale jak prozradil víkendový výrok místopředsedkyně ODS Miroslavy Němcové, pro předčasné volby, přes jejich podporu výkonnou radou ODS, nejsou zdaleka všichni poslanci této strany, a jejich klub proto ještě čeká perná diskuse.

A co třeba až 17. listopadu?

Dokonce na téma termínů zavtipkovala, ale její slova mohou mít hlubší význam. „Kdybychom si měli zažertovat, tak řeknu, že rozpustit Sněmovnu 21. srpna by mělo svou velkou symboliku, to se vrátíme do té normalizace, a mít nové volby 17. listopadu by mělo také svou symboliku,“ řekla.

Listopadový termín je ale přece jen dost vzdálený, volby se totiž musí konat do 60 dnů po rozpuštění Sněmovny prezidentem. Jenže ten ji může rozpustit, kdy si vzpomene.

Podle Němcové se navíc Sněmovna svým rozpuštěním zbavuje vlivu jakkoli zasahovat do chodu státu. Ten bude podle ní v rukou prezidenta Miloše Zemana. „Dochází k přesunu moci do rukou prezidenta. Téměř bych řekla absolutní moci,“ dodala Němcová.[celá zpráva]

Místopředseda komunistické strany Jiří Dolejš soudí, že tak tragické to nebude. „V řádu týdnů, pokud bude vládnout Rusnokova vláda spolu se Senátem, si myslím, že nenastává konec světa,“ uvedl včera v ČT.

Dolejš si podle svých slov dovede živě představit dohodu s prezidentem Zemanem. Ten by stvrdil rozpuštění Sněmovny až těsně před termínem voleb, který by s ním strany dohodly.

Také podle prvního místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska by bylo dobré, kdyby prezident rozpuštění Sněmovny po hlasování na nějaký čas oddálil, aby Senát mohl projednat zákon týkající se slunečních elektráren a doprovodné zákony k občanskému zákoníku. „Prezident, pokud se tak rozhodne, by měl ponechat Senátu čas na to, aby projednal tyto zákony,“ zdůraznil. [celá zpráva]

Dodal, že vzhledem ke schvalování rozpočtu by na druhé straně bylo dobré, aby volby byly co nejdříve, aby měla nová vláda čas do konce roku schválit rozpočet. Na což podle něj jako bývalého ministra financí stačí měsíc a půl.

Zeman zbytečný odklad nechce

Prezident Zeman v sobotu při pouti na Sněžku uvedl, že nechce podpis rozhodnutí o rozpuštění Sněmovny oddalovat. „K rozpuštění Sněmovny ještě nedošlo, a pokud k tomu dojde, tak jsem vždy říkal, že jediná cesta, jak dojít ke svobodným volbám, je úřednická vláda. Což se splnilo a nemám důvod zbytečně odkládat vyhlášení o rozpuštění Poslanecké sněmovny,“ řekl Zeman.

Anketa

Měly by se konat předčasné volby co nejdříve?
Ano
91,4 %
Ne
8,6 %
Celkem hlasovalo 29174 čtenářů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám