„Vláda Jiřího Rusnoka ani ministr obrany Vlastimil Picek již nemají mandát k tomu, aby pokračovali v úsilí zrušit Vojenský újezd Brdy. Očekávám, že nová vláda vzešlá z předčasných voleb zváží znovu možnosti zmenšit rozlohu vojenských výcvikových prostorů a v souladu s Bílou knihou Ministerstva obrany ČR zruší nikoliv Brdy, ale Vojenský újezd Boletice,“ uvedl Řihák.

Ten je od počátku odpůrcem zrušení újezdu, ale dosud to vypadalo, že je sám a že ministerstvo obrany bude mít navrch.

Pro zachování je i stínový ministr                                    

Ministerstvo prozatím trvá na svém. „Zrušení újezdu Brdy je krok schválený už v roce 2011 a je to už v takové fázi, kdy jsou všechny přípravné kroky hotové a dají se považovat za nevratné. Vše je tak daleko, že nepředpokládáme, že by se na tom mělo něco měnit,“ řekl v pátek mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Dá se předpokládat, že velký podíl na příští vládě by měla mít ČSSD. Jejím stínovým ministrem obrany je poslanec Jan Hamáček. Ten se postavil za středočeského hejtmana.

„Souhlasím s prohlášením kolegy Řiháka, že by vláda nyní neměla činit žádné nevratné kroky a měla by nechat zásadní rozhodnutí na příští Sněmovnu. Už v době, kdy se jednalo o rušení újezdu v Brdech, jsem to nepovažoval za rozumné,“ řekl Právu Hamáček a potvrdil, že by mohlo dojít k obratu.

„Nemohu vyloučit, že pokud bude mít ČSSD vládní odpovědnost a já se na tom budu podílet, tak že toto rozhodnutí nepřehodnotíme. Je tedy možné, že by se případně místo újezdu v Brdech rušil újezd Boletice,“ řekl Právu.

Zákon o zrušení vojenského újezdu Brdy se měl nyní dostat do Sněmovny. Mezitím se pracuje na vyčištění rozsáhlého území brdského újezdu od munice.

Středočeský a Plzeňský kraj se už začaly dohadovat o dělení území a shodly se na tom, že by zde měla vzniknout velká chráněná krajinná oblast. Nyní se zdá, že konečné slovo bude mít skutečně až nová Sněmovna a nová vláda.