Hlavní obsah

Co zažijete, když z páternosteru nevystoupíte

Novinky, Marika Konárková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Páternostery zažívaly svůj zlatý věk za doby první republiky. Teď postupně mizí jak z našeho povědomí, tak i z úředních budov kam byly především instalovány, a stávají se spíše kuriozitou. Mnohdy jsou proto pamětníky obdivovány s nostalgickými vzpomínkami. V řadě lidí ale budí hrůzu a nedůvěru. Často se také objevuje zvědavost, co se stane, když zapomeneme vystoupit.

Co zažijete, když z páternosteru nevystoupíteVideo: Novinky

 
Článek

Kabina se převrátí vzhůru nohama nebo cestujícího vysadí někde ve strojovně. To jsou nejčastější mýty, které s nedůvěrou o páternosterech kolují. S mnohdy vtipnými domněnkami, co se s lidmi asi stane, když zapomenou vystoupit, se častokrát setkal i vedoucí technickoprovozní služby Strojní fakulty ČVUT v Praze Lubomír Petýrek.

„Kabiny se nepřeklápějí, jak se mylně domnívají lidé, kteří se s páterem dostanou poprvé do styku. Na začátku našich studií jsme zkoušeli, co se stane v horní úvrati (strojovně). Když jsme přijeli nahoru, s kamarády jsme se zapřeli a mysleli jsme, že se výtah překlopí, ale ne, kabina se pouze v horizontální poloze posune do protisměru.“

Z páternosteru nevyskakujte na poslední chvíli

Až budete projíždět posledním patrem, kdy vás na výstup upozorní cedule, mnohdy umocněná několika vykřičníky, nepanikařte a nesnažte se vyskočit na poslední chvíli. Stane se pouze to, že zažijete mírně nervózní pocit, když vjedete do spoře osvětlené půdy nebo sklepa a zvuk klapání a cvakání ozubených kol najednou zesílí. Poté, co se kabina přesune z vertikálního do horizontálního pohybu, po pár vteřinách znovu vyjedete do výstupních pater.

Je to umožněno díky principu soustavy nad sebe zavěšených kabin. V jedné výtahové šachtě jsou dvě řady kabin, z nichž jedna jede směrem dolů a druhá nahoru. Na konci směrové dráhy páternosteru je ozubené kolo, podél kterého vede závěsný řetěz kabin.

„Elektromotor ve strojovně, přenáší přes převodovku transmisní hřídel na řetězy, na kterých jsou zavěšeny kabiny. Z vertikálního pohybu se kabina přenáší do horizontálního a vrací se zpátky do protisměru. Kabina se nepřeklápí, zůstává ve stejné vodorovné poloze,“ upřesňuje Petýrek. Páternostery tak jezdí neustále a lidé mohou kdykoliv vystoupit a nastoupit v libovolném patře. Díky jednoduchosti této zdviže odpadá čekání na přijíždějící kabinu, jak tomu bývá u klasického výtahu.

V areálu ČVUT, především ve Strojní fakultě mají páternoster v osmi patrech, který má osmnáct kabin a může obsloužit 36 lidí. Motor má výkon 10 kW. Další dva páternostery jsou umístěny v Elektrotechnické fakultě. Zdviže byly často instalovány do škol nebo administrativních budov, kde se vyskytuje velké množství lidí. V Praze najdeme přibližně 25 funkčních oběžných výtahů. V jiných městech je spíše spočítáme na prstech jedné ruky.

Předčasný konec páternosterů

Životnost některých páternosterů ukončil rozruch kvůli evropské vyhlášce, podle které tyto zdviže nevyhovují technickým normám. Především z důvodu, že nemají dveře. Přitom mají bezpečnostní čidla, která okamžitě zastaví motor v případě, že by pasažér uvízl mezi kabinou a vchodem. Mezi nevýhody páternosterů patří například přeprava postižených a invalidních osob, nebo starších lidí, kterým dělá obtíže do rozjeté kabiny nastoupit.

Pater noster znamená latinsky Otčenáš. Při modlitbě používaný růženec je alegoricky přirovnáván ke kabinám, které jsou zavěšeny na řetězu stejně jako korálky na růženci. Oběžné výtahy se většinou zaváděly v první polovině 20. století. Úplně první byl využíván v Londýně roku 1884.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám