Zeman svůj krok řadu měsíců odkládal kvůli sporu s bývalým šéfem diplomacie Karlem Schwarzenbergem (TOP 09) ohledně obsazení velvyslaneckých postů v Bratislavě a v Moskvě.

První várka se týkala diplomatů, u nichž nejsou pochybnosti o jejich schopnostech, řekl ve středečním rozhovoru Zeman. "Jedná se o velvyslance navržené bývalým ministrem zahraničních věci Karlem Schwarzenbergem a schválené vládou premiéra Petra Nečase," doplnila Burianová. Uvedla, že prezident dekrety podepsal na závěr jednání s nynějším ministrem zahraničí Janem Kohoutem a šéfem hradního zahraničního odboru Hynkem Kmoníčkem.

Schwarzenberg: Byla to povinnost

"Konečně vykonal, co byla jeho povinnost, měl to udělat už dávno," komentoval Zemanův krok Schwarzenberg. "Tak daleko ještě nejsme, abychom chválili někoho, kdo vykonal svoji povinnost," dodal.

Novým polským velvyslancem bude bývalý ambasador na Slovensku Jakub Karfík, zmocněnec pro krajanské záležitosti Stanislav Kázecký bude v Portugalsku. Bývalý zástupce ředitele hradního zahraničního odboru Jiří Brodský podle očekávání bude v Dánsku.

Velvyslanec v Nigérii Pavel Mikeš bude mít na starosti také Kamerun, velvyslanec v Kuvajtu Martin Vítek pak také Katar. V Jordánsku bude velvyslancem Petr Hladík, v Brazílii pak Jiří Havlík. Nerezidentními velvyslanci budou Ivo Šrámek (Lucembursko), Blanka Fajkusová (Angola), Michaela Froňková (Senegal), Miloslav Machálek (Pobřeží Slonoviny), Hynek Pejcha (Tádžikistán) a Edita Hrdá (Trinidad a Tobago).

Na podpis dalších listin se nadále čeká. Jde třeba o Švýcarsko, odkud by se měl vrátit Boris Lazar, jehož má nahradit šéf kanceláře strategie a plánování ministerstva zahraničí Jiří Kuděla. Bývalý politik a někdejší velvyslanec v Chorvatsku Karel Kühnl by pak měl být ambasadorem v Bělorusku.

Zeman s podpisy otálel kvůli tomu, že chce mít velvyslankyní v Bratislavě manželku bývalého prezidenta Livii Klausovou a v Rusku kosmonauta, europoslance za KSČM Vladimíra Remka. Oba Zemana na začátku roku podpořili v prezidentské volbě a získají zřejmě i souhlas nynější vlády Jiřího Rusnoka, na což poukazoval i Schwarzenberg.