Miroslava Němcová chce odstoupit z postu předsedkyně Sněmovny jen v případě, že ji prezident jmenuje premiérkou. Pokud se to stane, nepozbude své funkce automaticky?

Názory nauky se tu rozcházejí, dva komentáře ústavy se přiklánějí k automatickému pozbytí funkce, jeden k povinnosti odstoupit z funkce v dolní komoře. Jednací řád Sněmovny mlčí, jednací řád Senátu výslovně zakotvuje ten automatický zánik funkce.

I proto se domnívám, že by v tomto případě analogicky předsedkyně Sněmovny mohla být jmenována premiérkou. Tím okamžikem by pozbyla funkce předsedkyně dolní komory.

Opačné řešení totiž bezdůvodně nutí předsedkyni Sněmovny riskovat, že se v naději na jmenování premiérkou vzdá funkce a nakonec jmenována nebude. Sněmovna by pak zbytečně musela znovu volit svého předsedu.

Prezident má dva pokusy jmenovat premiéra, po něm je na řadě předseda Sněmovny. Pokud by vláda vzešlá z prvního pokusu Miloše Zemana nedostala důvěru, nakolik by hlava státu mohla natahovat svůj druhý pokus, tedy jmenování nového premiéra? V případě první a druhé Topolánkovy vlády to trvalo několik měsíců.

Ústava zde žádné lhůty nestanovuje. Nicméně pokud by prezident republiky bez pádných důvodů zdržoval jmenování jak prvního, tak druhého premiéra, byl by předmětem oprávněné kritiky.

Pokud by nebyl zvolen nástupce Němcové do čela Sněmovny a došlo by na dva neúspěšné pokusy prezidenta jmenovat premiéra, kdo jako předseda Sněmovny by vybral premiéra? První místopředseda dolní komory Lubomír Zaorálek, nebo by se předtím musel zvolit do funkce někdo jiný?

Třetího premiéra jmenuje prezident republiky na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. Podat takový návrh je ústavní oprávnění jedině zvoleného předsedy dolní komory, nikoli osoby, která ho zastupuje. Takto se to vykládalo v krizovém létě 2006, kdy Sněmovna skoro dva měsíce nebyla schopna zvolit svého předsedu.

Pokud by došlo k třetímu neúspěšnému pokusu, tak v ústavě stojí, že prezident může rozpustit Sněmovnu. To znamená, že by teoreticky do řádných voleb zemi spravovala vláda bez důvěry navržená předsedou dolní komory a Sněmovna by dál pokračovala?

Teoreticky to možné je. Skupina 120 poslanců ale po novele ústavy z roku 2009 může kdykoli vyvolat rozpuštění Sněmovny prezidentem republiky, a tím této situaci předejít.

Sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před koncem jejího volebního období. Takže je čas na cokoli jen do konce února?

Vládu lze jistě jmenovat i poté. Od konce února ale dolní komora již nemůže být rozpuštěna.