Zaorálek uvedl, že vláda ve svém stanovisku pro Ústavní soud (ÚS) poprvé přiznala, jaké podklady využila při určení rozsahu nemovitých restitucí. "V důsledku povodní roku 2002 nyní nejsou k dispozici údaje o původním církevním majetku z období revize první pozemkové reformy," citoval Zaorálek z vládního stanoviska s tím, že tato revize se uskutečnila v roce 1947.

Podle Zaorálka to znamená, že vláda neměla informace o tom, co se dělo mezi lety 1932 až 1948, proto jí chyběly údaje o redukci majetku církví, k níž došlo revizí první pozemkové reformy v roce 1947. Církve tak podle něj mohou dostávat větší majetek, než jaký skutečně v roce 1948 měly.

Verdiktem ÚS to neskončí, varuje ČSSD

Spor o církevní restituce by měl skončit očekávaným pondělním výrokem ÚS, podle ČSSD však hrozí, že by mohl mít dohru na půdě Evropské unie.

Zaorálek ve středu ústavní soudce neúspěšně vyzval, aby se obrátili na Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku s takzvanou předběžnou otázkou a zjistili, zda finanční náhrady v rámci církevních restitucí nepředstavují takzvanou nedovolenou veřejnou podporu.

"Problém je v tom, že ten finanční příspěvek a ta finanční náhrada může být zítra nahlížena jako státní podpora, protože jestli s těmito penězi někdo přijde na trh nemovitostí, tak to bude znamenat distorzi trhu, a snadno přijde někdo, kdo si bude stěžovat Evropské komisi, že tady je deformován ten přirozený trh," uvedl Zaorálek.

Podle něj už orgány sedmadvacítky podobný problém řeší u ItálieŠpanělska. Církevní instituce tam podle něj dostávaly výhody od státu, například daňové, a teď se zkoumá, jestli takovými kroky tyto státy nepoškodily a nedoformovaly trh.