„Některé úřady práce pořizovaly propagační předměty v řádu desítek tisíc kusů. Jiné zase kupovaly propagační předměty, které se zaměřením projektu neměly nic společného – například piknikové deky, chladicí tašky nebo plážové volejbalové míče. Úřad práce v Jihlavě zaplatil 200 tisíc korun za tři tiskové konference, kterých se zúčastnil jediný novinář,“ uvedla mluvčí NKÚ Olga Málková.

Upozornila, že v rámci programu mělo vzniknout s pomocí dotací 33 tisíc pracovních míst, což se podařilo naplnit už v roce 2011. Ukázalo se však, že většina z celkem 40 tisíc takto vzniklých pracovních míst je pouze přechodného charakteru, tedy například na jeden rok.

Resort práce a sociálních věcí podle NKÚ špatně nastavil podmínky pro čerpání dotací. „Kontroloři zjistili, že mzdovými příspěvky byli podpořeni i lidé, kteří byli zaměstnaní, podnikali, nebo dokonce zastupovali občanská sdružení, která byla do těchto projektů zapojena. V praxi tak někdy tito lidé zaměstnávali sami sebe,“ sdělila Málková.

Rekvalifikovaní ředitelé

V jednom případě ministerstvo porušilo zákon o veřejných zakázkách, když v zadávacím řízení jednoho projektu týkajícího se národní soustavy povolání nevyloučilo jediného uchazeče, přestože neměl požadovanou kvalifikaci, a dokonce vybralo jeho nabídku jako vítěznou.

Podle NKÚ ale chybovali i příjemci dotací. „Kontroloři měli v určitých případech vážné pochybnosti, jestli někteří účastníci měli být do projektů opravdu zařazeni. Mezi lidmi, kteří měli hledat uplatnění na trhu práce, byli například dva ředitelé základních škol, kteří se rekvalifikovali na svářeče,“ uzavřela Málková.

Úřad práce: Často problém odlišného výkladu

Úřad práce nebere podle mluvčího Jiřího Reichla závěry NKÚ na lehkou váhu. Upozornil však, že chyby za 140 miliónů korun tvoří jen necelé procento z vyčleněných prostředků. „NKÚ navíc často vytýká věci, které nepředstavují pochybení, ale jsou spíše otázkou odlišného výkladu,“ uvedl.

Reichl také podotkl, že reklamní předměty spadají do tzv. povinné publicity, přičemž vyčleněná částka je stanovena procentem z celkové ceny projektu. „Reklamní předměty pak mají být vybrány tak, aby o projektu vhodným způsobem informovaly co nejširší veřejnost. Použití např. pouze bloků, tužek by bylo z tohoto pohledu málo účinné,“ uvedl.