„To, že byly Vánoce na blátě, není samo o sobě nic zvláštního, a to kvůli takzvané předvánoční oblevě, která ve střední Evropě přichází až se 75procentní pravděpodobností v období vánočních svátků. Teplé jihozápadní až západní proudění přináší teplejší vzduch, což se potvrdilo i o posledních Vánocích,“ sdělila Honsová Novinkám.

Také sněhová nadílka v první dubnové dekádě není podle ní nic výjimečného. „Jen za posledních 12 let se sněhová pokrývka objevila v polovině případů,“ uvedla.

Na vině proudění vzduchu

Výkyvy počasí si vysvětluje především typem proudění. Například o letošních Velikonocích proudil do střední Evropy studený vzduch od severu, jenž způsobil vydatné sněžení.

„Dlouhé setrvávání zimy letos není jen údělem Evropy, ale velmi podobně chladné a na sníh bohaté počasí přetrvává i v Severní Americe. Možným vysvětlením je neobvykle nízká (záporná) hodnota tzv. indexu arktické oscilace (AO) a díky tomu slabý jet stream (rychlé proudění vzduchu ve směru od západu na východ - pozn. red.), který jinak částečně odděluje vzduchové hmoty a brání průnikům arktického vzduchu k jihu,“ dodala.

Předloni naměřili 18 stupňů

Jak dále informovala, počátek letošního dubna se teplotně pohybuje zhruba o osm stupňů Celsia pod dlouhodobým průměrem. „Počasí se tak vrací do konce ledna,“ uvedla. Loni 1. dubna se přitom odpolední teploty zastavovaly nejčastěji na osmi stupních Celsia, o týden později napadl na Vysočině nový sníh, připomněla Honsová.

Oproti tomu se odpolední teploty o prvním dubnovém dni roku 2011 vyhouply na některých místech i nad 18 stupňů, v roce 1994 dokonce přes 21 stupňů. Sněhová pokrývka zase v roce 1942 vydržela až do 17. dubna, o dva roky později leželo počátkem dubna na Jizerce dokonce 315 centimetrů sněhu.