Dokonce se spekuluje, že by se Klaus mohl stát předsedou skupiny Evropských konzervativců a reformistů, kterou dříve vedl poslanec ODS Jan Zahradil. Vedle britských konzervativců jsou v ní i zástupci polské strany Právo a spravedlnost. Pokud by se to Klausovi povedlo, stal by se tento rozhodný euroskeptik z titulu šéfa frakce i místopředsedou europarlamentu.

V každém případě se po ukončení svého prezidentského mandátu plně vrhl do práce ve svém Institutu Václava Klause (IVK), který téměř denně chrlí politické komentáře. Zahájil, jak jinak, zdrcující kritikou na adresu Evropské unie kvůli Kypru, na který EU tlačí, aby zdanil část vkladů v tamních bankách. Kdyby Klaus Unii mohl po volbách kritizovat zevnitř a navíc ve vysoké funkci, jeho slova by bylo ještě víc slyšet.

Myslím, že je správná chvíle projevit mu uznání. Opět se ukázalo, jak dobrý je prognostik.Dalibor Mlejnský

Česká veřejnost nyní podle průzkumů podporuje Evropskou unii jen ze dvou pětin. Proti Klausovým plánům sice hraje drastický pokles jeho popularity po vyhlášení novoroční amnestie (z prosincových 53 procent na pouhých 26 procent), podle politologů však exprezident může v současné situaci euroskeptickou rétorikou významnou část voličů ODS oslovit.

Je prozíravý, zní z ODS

S tím počítají i Klausovi zastánci v ODS. Například starosta Prahy 11 Dalibor Mlejnský ve středu Právu sdělil: „Myslím, že je správná chvíle projevit mu uznání. Opět se ukázalo, jak dobrý je prognostik, jak velmi je na místě jeho euroskepse a jak prozíravé bylo jeho bránění tomu, aby Česká republika přistoupila k evropské měně.“

Ředitel agentury PPM Factum Jan Herzmann si myslí, že občané sice nezapomenou Klausovi „ne úplně šťastný závěr prezidenství“, ale nepochybuje, že stoupence i navzdory amnestii stále má.

Podle Herzmanna by Klaus v europarlamentu měl také větší šanci se prosadit politicky než v ČR.

„Klaus má značnou šanci uspět, jelikož ve volbách do Evropského parlamentu strany sestavují jen jednu kandidátku za celý stát. A voliče může zaujmout, protože ostře eurokritických lídrů nebude mnoho. Kdyby se rozhodl kandidovat, tak ani nemusí zakládat vlastní stranu, protože se najdou subjekty, které mu rády přenechají první místo na kandidátce,“ řekl Právu.

Na druhé straně politolog Milan Znoj pochybuje, že by Klaus dokázal oslovit voliče v rámci politické soutěže v ČR. Podle něj je pro něj v domácím prostředí amnestie zničující.

Podle mě je Klaus už vyhořelý materiál.Jiří Pehe

„Jedinou výjimkou mohou být volby do EP, kde by mohli lidé slyšet na téma ohrožení české suverenity ze strany EU,“ doplnil.

Politolog Pavel Šaradin odhaduje Klausovu podporu mezi voliči kolem deseti procent. „To by na několik mandátů v europarlamentu stačilo, ale tuto hodnotu považuji za vrchol, protože euroskeptické nálady tu větší nejsou,“ podotkl.

Podobně smýšlí Klausův dlouholetý kritik, politolog Jiří Pehe. Ten pochybuje, že v Česku existují silné protiunijní nálady.

„Je tu spíše mělký pesimismus vůči EU a naopak si myslím, že spousta lidí cítí, že ČR ve své rétorice zašla příliš daleko. To je ostatně vidět i v příklonu voličů ODS k proevropské TOP 09,“ řekl Právu. Pehe mnoho šancí pro politický návrat exprezidenta nevidí. „Podle mě je Klaus už vyhořelý materiál.“

Politolog Jan Bureš si naopak myslí, že Klaus šanci má. „Kdyby si ho do čela dosadila třeba ODS, tak nepochybně lidi osloví, ale jeho názory na EU jsou v rozporu s názory řady členů a voličů. Na druhou stranu záleží, co se bude dít v Evropě například ohledně eura či problémů na Kypru,“ řekl Právu.