Během dvou funkčních období se podle svých slov například snažil přispívat k zachování České republiky jako suverénního státu, chránit politickou demokracii a prosazovat lidskou svobodu. „Nemohu říci, že jsem v tom všem uspěl, že mi bylo přáno uspět a že jsem všechno z toho uměl vysvětlit a prosadit. To nebylo v mých silách,“ přiznal.

Česká republika prošla za posledních deset let složitým vývojem, upozornil Klaus a vyzdvihl například krizi eurozóny, která uvrhla českou ekonomiku do potíží. „Úsporná opatření, která jsou nutná, ale nepopulární, obtížně zkonstruovatelná tak, aby měla pozitivní efekt a ve svých důsledcích nevyhnutelně dvousečná, přivedla naši zemi k možná zbytečně velké hospodářské stagnaci, v níž nějakou dobu ještě zřejmě zůstane,“ prohlásil.

Přehlasovával mě Senát i Sněmovna, připomněl

Postěžoval si, že se v roce 2010 dostaly do Poslanecké sněmovny zcela nové politické strany, které „na takovou roli nebyly připraveny, což nás poznamenává dodnes“.

V prezidentském úřadu narazil Klaus na řadu překážek. Složitým se podle něj ukázalo doplňování Ústavního soudu. Senát, jenž na návrh prezidenta jmenuje ústavní soudce, chtěl prý mít tento soud jednobarevný, a proto Klausovy návrhy odmítal. „I to je důvodem, proč se tento soud de facto stává třetí komorou parlamentu, což naše ústava nepředpokládá,“ poznamenal.

DOKUMENT: Závěrečný projev prezidenta Václava Klause

Vadí mu také slabé veto prezidenta. Zákonů přesně vrátil 63. „Můj názor uspěl jen jedenáctkrát, což není překvapením. Náš systém je nastaven tak, že je prezidentské „veto“ spíše symbolickým upozorněním na problém, než skutečným zablokováním zákona,“ postěžoval si.

„Zákeřnost mých odpůrců přesáhla mé očekávání“

Řeč přišla také na kritizovanou novoroční amnestii, kvůli které nyní čelí žalobě pro velezradu. Ostrá kritika podle něj byla nepatřičná a založená na myšlence očernit jeho prezidentské působení. „Měl jsem s tím počítat, ale zákeřnost a razance útoku mých politických soupeřů přesáhly mé očekávání. Vrcholem toho je žaloba schválená před několika dny v Senátu,“ uvedl.

I přes tuto zkušenost s amnestií by ale prezidentský pardon vyhlásil znovu. „Nastolit jisté smíření a odpuštění, umožnit začít znovu, dát druhou šanci, do naší demokracie patří,“ řekl s tím, že amnestii cítil jako povinnost, kterou bylo třeba učinit.

Václav Klaus přednesl 7. března 2013 poslední projev ve funkci prezidenta republiky.

Václav Klaus přednesl 7. března 2013 poslední projev ve funkci prezidenta republiky.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Klaus dále uvedl, že i přes všechna zklamání v politice věří, „že jde „jen“ o jednotlivé prohry v nikdy nekončícím souboji o svobodu suverénního občana, o standardní demokratické uspořádání státu, o národní svébytnost, tradice a hodnoty. Optimisticky věřím – a jsem připraven pro to dělat maximum – aby se takové jakobínské zásahy, ke kterým došlo na počátku tohoto týdne, nemohly opakovat“.

Dobrá budoucnost je možná, míní Klaus

Na závěr svého bilancování varoval před diktátem politické korektnosti a laciným moralizováním.

„Ale nebuďme pesimističtí. Přes všechny potíže a komplikace můžeme mít dobrou budoucnost. Jako jedna malá součást desetimiliónového kolektivu občanů České republiky se budu i nadále snažit k tomu lepšímu budoucímu přispívat," řekl Klaus.

"Přál bych si, abychom byli vůči sobě přátelštější, uměli spolu komunikovat a abychom problémy, kterým čelíme, přijímali jako zvládnutelné výzvy,“ prohlásil.