Všechna témata o víkendu vytlačil spor Miloše ZemanaKarla Schwarzenberga o vztah k dekretům prezidenta Edvarda Beneše.

Na podporu Miloše Zemana vystoupil jednoznačně prezident Václav Klaus. K Schwarzenbergovým výrokům dokonce řekl, že mu to „nemůže nikdy prominout“. Na počátku sporu byly výroky šéfa české diplomacie z minulého týdne, které vyvolaly dojem, že zpochybňuje tzv. Benešovy dekrety o odsunu sudetských Němců.

I když ministr svoje slova, že dekrety již dvacet let nejsou platné a že z dnešního pohledu by tehdejší vláda i prezident Edvard Beneš skončili před tribunálem v Haagu, později mírnil slovy, že měl na mysli, že jsou pouze neúčinné, vyvolal bouři nevole.

Podcenil přípravu?

I když ministr později dodal, že historii nelze soudit dnešníma očima, že Beneš není válečným zločincem, že poválečné poměry jsou neměnné a že ničí majetek v ČR není zpochybněn, byl oheň na střeše a zdálo se, že s takovou může na vítězství ve volbách zapomenout. V neděli tak musel na mimořádné tiskové konferenci uvádět věci na pravou míru.

Série debat se Zemanem ukázaly, že Schwarzenberg nebyl dostatečně připraven na to, že se dekrety mohou stát jedním z profilových témat kandidátů, i když k poválečným poměrům se už mnohokrát vyjadřoval.
Schwarzenbergův tým současně začal médiím rozesílat výroky Zemana i Klause, které dokládají, že vyznění slov všech tří politiků pronášených od roku 1990 v průběhu téměř čtvrtstoletí se příliš neliší.

Například Zeman mluvil v roce 1990 ve Federálním shromáždění o „porušování demokracie po roce 1945, ať už jde o transfer německého obyvatelstva v duchu stalinských migračních přesunů“.

Schwarzenberg navíc v sobotu obvinil Zemana z letitého spojenectví s Klausem. Podle něho tvoří spolu jednu mocenskou skupinu, což ministr považuje za velký podvod na voličích.

„Klaus a Zeman podřizují moci vše“

„Dlouhá léta nám Václav Klaus a Miloš Zeman tvrdili, jak spolu svádí nepřekonatelný boj pravice s levicí. Teď se jasně projevuje, že o to vůbec nejde, neboť Václav Klaus a Miloš Zeman tvoří jednu mocenskou skupinu, která spolu drží léta pohromadě,“ řekl Schwarzenberg novinářům v sobotu v Olomouci.

Video

Karel Schwarzenberg o spojení Miloše Zemana s Václavem Klausem. Zdroj: Aleš Fuksa, Právo

Při volbě prezidenta podle něj půjde o to, jestli ČR bude i nadále vládnout svazek Klaus–Zeman, nebo se podaří nastavit novou podobu v české politice. „Jasně se nyní ukazuje, že Václav Klaus a Miloš Zeman mají společný zájem, který je spojuje v okamžiku nouze. Stejně jako je spojoval v dobách opoziční smlouvy. Součástí tohoto paktu je i nedávná masívní amnestie,“ dodal Schwarzenberg.

Podle něj Zemanovi i Klausovi „jde jen a jen o moc, které jsou schopni podřídit cokoli“.

Čtěte také: Zeman s Klausem tvoří mocenskou skupinu, tvrdí Schwarzenberg

Šéf české diplomacie svým olomouckým prohlášením reagoval na diskusi, kterou odstartoval svými výroky ve čtvrtečním duelu se Zemanem v ČT, kde prohlásil, že Benešovy dekrety již dvacet let neplatí. Na adresu poválečného odsunu Němců řekl, že „to, co jsme v roce 1945 spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta (Edvarda) Beneše ocitla v Haagu.“

Schytal za to od Zemana v další debatě v televizi Prima Family nálepku, že „mluví jako sudeťák“, protože podle Zemana fakticky označil Beneše za válečného zločince. V Haagu totiž, jak připomněl, sídlí mezinárodní tribunál proti válečným zločincům. A Zeman dodal, že ministra zahraničí již dál nerespektuje jako svého soka v prezidentské volbě.

Klaus: To mu nikdy neprominu

Schwarzenbergovy výroky velmi popudily také Klause. „Že si něco takového pan Schwarzenberg dlouhodobě myslí, vím už dávno. Že si s tímto svým názorem dovolí vystoupit ve volební kampani na českého prezidenta, jsem nečekal. Asi byl zvyklý, že mu vždy všechno prošlo, ale já mu tento výrok prominout nikdy nemohu,“ řekl prezident serveru Novinky.cz.

Video

Václav Klaus o výrocích Karla Schwarzenberga. Zdroj: FTV Prima

Česká veřejnost podle Klause není a nemůže být k pokusům o zpochybnění poválečného uspořádání lhostejná, výroky ministra zahraničí v kampani totiž dodaly těmto pokusům nový rozměr.

Čtěte také: Klaus ke Schwarzenbergovým výrokům o Benešových dekretech: To mu nemohu nikdy prominout

Schwarzenberg se bránil s tím, že jeho výroky byly zmanipulované, a doporučil Klausovi, aby si pořádně přečetl, co v debatě řekl. „Nezpochybňuji poválečné uspořádání. Je neměnné, ničí majetek v České republice není ohrožen,“ ohradil se ministr.

Zeman: Ministr reaguje hystericky

Na obvinění z toho, že tvoří s Klausem jakési mocenské
uskupení, zareagoval Zemanův volební výbor prohlášením: „Je to poměrně troufalý výrok od člověka, který je úzce spjat se současným ministrem financí Miroslavem Kalouskem, který je jeho místopředsedou v politické straně TOP 09 a který v podstatě celé jednání pana Schwarzenberga, za zády s podnikateli Bakalou a Hávou, řídí,“ odmítl volební štáb Zemana Schwarzenbergova obvinění.

„Je zvláštní reagovat až hysterickým způsobem na vyjádření prezidenta Klause a zároveň nechat bez povšimnutí hlasy z RakouskaNěmecka a obzvláště pak sudetských Němců, kteří výroky českého ministra zahraničí naopak velmi vítají,“ píše se v prohlášení zemanovců.

„A pokud se Václav Klaus vyjádřil ke Schwarzenbergovu názoru na Benešovy dekrety, zřejmě cítí, stejně jako jiní občané ČR, že smýšlení současného ministra zahraničí skutečně ohrožuje bezpečnost a suverenitu naší země,“ tvrdí Zemanův volební výbor.

Co řekl Karel Schwarzenberg:
„Uvedl jsem jasně, že Benešovy dekrety nelze zrušit, protože zpětný účinek není možný, stejně jako u Mnichovské dohody. Dějiny se nedají vrátit zpět.“(18. ledna 2013)
„Benešovy dekrety už neplatí dvacet let, protože přijetím Listiny lidských práv a svobod přestala platnost Benešových dekretů, ovšem nebyla zrušena ex tunc, tedy od roku 45, nýbrž od okamžiku, kdy tato ústavní Listina byla přijata. A co je zrušené, nemůžu ještě jednou zrušit.“ (ČT, 17. ledna 2013)
„To, co jsme v roce 1945 spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta Beneše ocitla v Haagu.“ (ČT, 17. ledna 2013)
„To, co se v roce 45 stalo, přirozeně bylo vyhnání. ... Na druhé straně je třeba si uvědomovat, že tomu něco předcházelo.“ (Berliner Zeitung, 31. března 2007)
„Dekrety jsou dítětem své doby a nevznikly by, kdyby nebylo protektorátu. Není však pochyb, že se udály hrozné věci, o nichž je nutné diskutovat.“ (Právo, 30. prosince 2006)
„Co se tehdy stalo (myšleno odsun, pozn. ČTK), bylo velmi nelidské a ve většině nespravedlivé.“(Radiožurnál, 25. března 2002)
Co řekl Miloš Zeman:
„Dekrety prezidenta Beneše patří minulosti - potvrdil to komisař pro rozšíření Evropské unie Günter Verheugen. Ve společném prohlášení s premiérem Zemanem řekl, že poválečné prezidentské dekrety o zbavení občanství a majetku sudetských Němců už v současnosti nemají právní účinky.“ (Český rozhlas 11. dubna 2002)
„Nelze zapomínat, že sudetští Němci byli Hitlerovou pátou kolonou, když se jednalo o zničení jediného ostrova demokracie ve střední Evropě.“(Rakouský týdeník Profil, 21. ledna 2002)
„Odsun Němců ... byl přímým důsledkem druhé světové války.“ (Izraelský list Haarec, 18. února 2002)
„Jsou to podobné dokumenty, jako byly přijaty v řadě dalších evropských zemí po pádu nacismu, a my nemůžeme dnešním prizmatem hodnotit ducha té doby. ... Benešovy dekrety v té době byly odpovědí na plánovanou genocidu českého národa.“ (Radiožurnál, 28. února 2002)
„Já jsem byl první politik, který jasně řekl, že Benešovy dekrety jsou vyhaslé, a byl jsem za to mnohokrát kritizován, a přesto jsem měl odvahu to říci prostě proto, protože si myslím, že je to pravda.“(Radiožurnál 28. února 2002)
„V tomto smyslu byly tyto zákony jaksi jednoúčelově použity v konkrétní historické situaci, kterou nemůžeme dodatečně předělat. Protože se však tato historická skutečnost změnila, uvádí naše koncepce, že účinnost příslušných právních aktů vyhasla. Myslím si, že je to naprosto realistické konstatování, které nijak nepopírá fakt, že tyto zákony zůstávají součástí našeho právního řádu.“ (8. března 1999)
„Neznamená to, že bych souhlasil s odsunem sudetských Němců. Pokládám to za postup založený na mýtu kolektivní viny a za intelektuální nedostatečnost a neochotu selektivního přístupu k této vině. Což je ostatně záležitost, která se nestala jen po roce 1945. Domnívám se, že Československo se tímto odsunem samo ochudilo o střet kultur, o střet národností o střet různých pohledů na život.“ (Federální shromáždění 5. prosince 1991)
„Tento systém (komunismus) nevznikl 25. února 1948. Tento systém má svoje genetické kořeny minimálně v porušování demokracie po roce 1945, ať už jde o transfer německého obyvatelstva přesně v duchu stalinských migračních přesunů. ...“

(Federální shromáždění, 25. října 1990)

Co řekl Václav Klaus:
„Nacistický teror, zločiny a fanatický odpor, který Němci do poslední chvíle války kladli, násilně ukončily tisícileté soužití Čechů a Němců v českých zemích a zbořily složitě budovanou důvěru a spontánní ochotu k jeho pokračování. Vzdálily nás navzájem. Odsun německého obyvatelstva z našich zemí byl logickým vyústěním této tragické kapitoly našich dějin.“ (24. června 2012)
„Všichni víme, v jaké historické chvíli Benešovy dekrety vznikly a čeho byly důsledkem – šílené, otřesné, tragické války, kterou nevyvolalo Československo.“ (31. května 2004)
„V České republice i v Německu bychom si měli umět říci: toto se stalo, dnes už minulost nezměníme, z dnešního hlediska šlo o činy nepřijatelné. Tyto události plné násilí a lidských tragédií poznamenaly celé generace a pocity křivd v myslích řady lidí přežívají dodnes.“ (14. března 2003)
„Benešovy dekrety jsou skutečně jenom nástroj, ty nejsou cíl sám o sobě. ... Cíl je evidentní, změnit výsledky druhé světové války... a snad i té první.“ (Frekvence 1, 25. března 2002)