Hlavní obsah

Chce být prezidentem, ale má jen 54 podpisů. Pohnal to k Ústavnímu soudu

Jiří Kesner z Kolína, jehož ministerstvo vnitra nezaregistrovalo pro přímou volbu prezidenta, podal ústavní stížnost. Domáhá se toho, aby se mohl volby zúčastnit, přestože neshromáždil zákonem stanovený počet podpisů. Je prvním z nezaregistrovaných kandidátů, který se obrátil na Ústavní soud (ÚS). Informovala o tom mluvčí soudu Jana Pelcová.

Foto: Petr Kozelka, Právo

Soudci Ústavního soudu v čele s předsedou Pavlem Rychetským

Článek

Kesner předložil vnitru petiční archy s 54 podpisy. Podle zákona ale nezávislí kandidáti musejí shromáždit alespoň 50 000 podpisů. Po zamítavém stanovisku ministerstva se Kesner obrátil na Nejvyšší správní soud. V jednom návrhu se domáhal vlastní registrace, v druhém zpochybnil registraci ostatních kandidátů. Oba návrhy soud zamítl.

Padesát "třínulových občanů"

Kesner originálním způsobem zpochybňoval ustanovení zákona, které říká, že "podává-li kandidátní listinu navrhující občan, připojí petici podepsanou alespoň 50 000 občany oprávněnými volit prezidenta republiky". Podle něj to může znamenat, že má být petice podepsaná alespoň padesátitisícovými občany, ve smyslu občanů majících padesát tisíc či beroucích takový plat, nebo že má být podepsána alespoň padesátitisícími občany ve smyslu jejich pořadí, nebo že má být podepsána alespoň padesáti "třínulovými" občany, přičemž jako adekvátní příklad uvedl označování pšeničné mouky hladké světlé 00 extra speciál, tedy takzvané "dvounulky".

Nejvyšší správní soud to označil za pozoruhodnou interpretační kreativitu.

Ústavní soud se už zabývá také stížností Zbyška Dřevojana ze Znojma, jenž požádal soudce o přezkoumání právní úpravy přímé volby prezidenta. [celá zpráva]

Stížnost zřejmě podá také senátor a podnikatel Tomio Okamura. Vnitro jej po odpočtu neplatných podpisů vyřadilo z přímé volby a neuspěl ani u Nejvyššího správního soudu. Podání stížnosti avizovala i advokátka Klára Samková, která úpravu přímé volby dlouhodobě kritizuje.

První kolo první přímé volby českého prezidenta je naplánováno na 11. a 12. ledna 2013, případné druhé kolo by se konalo 25. a 26. ledna. Funkční období dosavadního prezidenta Václava Klause končí 7. března 2013. Ústavní soud teoreticky může rozhodnout o odkladu voleb, aby mohl posoudit ústavnost právní úpravy. Odborníci se však neshodují v tom, nakolik je podobný postup pravděpodobný.

Reklama

Výběr článků

Načítám