Počítají s tím pozměňovací návrhy k projednávanému zákonu o léčivech z dílny koaličních poslanců Borise Šťastného (ODS), Jiřího Skalického (TOP 09/STAN) a Jiřího Rusnoka (LIDEM), které ve čtvrtek projednal sněmovní výbor pro zdravotnictví.

„Je to přelomová a převratná záležitost, změní fungování celého systému,“ soudí Šťastný s tím, že změny přispějí ke zrychlení výdeje léčiv, zvýšení jeho bezpečnosti a přinesou do zdravotního systému úspory ve výši miliard korun.

„Pacient bude lépe chráněn před nežádoucími interakcemi jednotlivých předepisovaných léků, protože systém umožní sledovat jeho lékovou historii i všechny léky, které momentálně užívá, bude-li si to přát,“ míní Šťastný.

Papírové recepty jen výjimečně

Papírovou podobu receptu budou moci lékaři používat podle Skalického jen ve výjimečných případech. Šťastný jmenoval výpadek proudu nebo internetu a návštěvu pacienta doma – vše by mělo být ve vyhlášce. Předlohu budou projednávat poslanci už na této schůzi.

SÚKL je připraven

Bude-li elektronické předepisování léků povinné, je Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) kapacitně a technicky připraven vše zajistit, reagovala Lucie Šustková z tiskového oddělení SÚKL.
"Funkčnost elektronického receptu se v praxi dlouhodobě ukazuje. Nyní je předepsáno již přes 300 000 eReceptů. Každým dnem do systému přistupují další zdravotnická zařízení a lékárny," uvedla Šustková.

Vedle praktických lékařů a ambulantních specialistů píšou elektronické recepty i velká zdravotnická zařízení se stovkami lékařů.

Lékaři a lékárníci mají výhrady

Rezervovaně se k návrhu stavějí lékárnická i lékařská komora. Obávají se ohrožení pacientských dat. Prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba řekl, že význam elektronických receptů nezpochybňuje, po stránce technické je na ně většina lékáren vybavena. "Nicméně my jsme v situaci, kdy se do zákona navrhuje povinnost, ale vůbec tam není řečeno, k čemu to bude využito," řekl. V případě lékárníků by projekt například měl umožnit sdílet data o předepsaných a užívaných lécích. Lékárník by tak mohl zabránit špatnému dávkování, vydání nevhodné kombinace léků či více přípravků se stejnou účinnou látkou. Tím by ochránil pacienta.

Lékárníci mají podle Chudoby se zaváděním elektronického receptu špatnou zkušenost z předchozích let, kdy museli opakovaně měnit softwarové programy, přizpůsobovat se různým rozhraním a ve výsledku pak nic nebylo. Proto trvají na tom, že nejprve musí být připraven cílový stav, jak by vše mělo fungovat, kolik řešení bude stát a co přinese. "Jinak je to jen vyprávění pohádek," shrnul Chudoba.

Podle Šťastného zrychlí elektronická preskripce výdej léčiv, zvýší bezpečnost pacienta a přinese zdravotnímu systému úspory ve výši miliard korun. Prezident České lékařské komory Milan Kubek k tomu řekl, že nechce návrh odmítat, aniž ho podrobně zná. Ale úspor ve výši miliard korun lze podle něj dosáhnout jedině tím, že pacienti nějaké léky nedostanou od pojišťovny zaplacené.

Internetový prodej volně dostupných léků nyní nabízí podle informací z výboru 180 ze zhruba 2500 lékáren. Elektronický recept mohou lékaři psát po dohodě s pacientem od roku 2008. Do praxe ho ale bylo možné zavést kvůli nutnosti vybudovat centrální úložiště až o rok později. Elektronické recepty píše jen 369 lékařů. Od loňského srpna do konce letošního října jich vypsali přes 256 000. Celkem loni napsali téměř 74 miliónů receptů.